Nejprve jsme věnovali 10 minut přípravě tabletů, vyzkoušeli jsme si on-line přepis v praxi! Paní průvodkyně Bojana Škaroupková byla nejprve překvapena a prozradila nám, že ještě takovouto procházku nedělala, ale chopila se toho skvěle. Dokonce artikulovala tak dobře, že občas nebylo ani třeba sledovat psaný přepis. Ono krásné počasí ukázalo, že má i své nevýhody, monitory tabletů se ve slunečním svitu leskly, avšak vyřešili jsme to, ve stínu vysokých stromů.

Od kostela Sv. Jana Křtitele Na Prádle, který byl údajně v době vlády Josefa II. prádelnou, odtud jeho pojmenování, jsme se přesunuli na začátek ostrova Kampa. Název Kampa vychází z latinského Campus, což znamená planina či pole a přeci jen planina a park je na Kampě dodnes. Mně se moc líbilo pojmenování Čertovky – jedno z vysvětlení je, že když voda stoupala při povodni, místní říkali, že se „čertí voda“, ale kdo ví, třeba je původ názvu Čertovky v něčem jiném…já se spokojím s tímto vysvětlením. Obešli jsme Sovovy mlýny a podél nízké zídky na břehu Vltavy si někteří z účastníků ochutnali letošní Burčák. Na Kampě bylo již přichystáno mnoho stánků na večerní oslavy vinobraní. Za zvuku splavu jsme udělali skupinovou fotku, přičemž na hlavu nám málem spadly kaštany – z vysokých stromů, kde právě dozrávaly kaštany, jich sem tam několik spadlo.

 

 

U Karlova mostu měla paní průvodkyně připravenou číselnou pyramidu, která dokládá numerologicky vytipované datum, které mostu dodalo pevnost a sílu. Po šesti stech letech to můžeme jen potvrdit, že se numerologové asi nespletli a číselná řada 135797531 byla dobrou volbou (most byl založen 5:31, 9.7. 1357). Pokračovali jsme již trochu unavení okolo busty Josefa Dobrovského a Lichtenštejnského paláce. Na rohu domu U modré lišky byla na omítce znamení, kam až vystoupala voda v roce 1890 a druhá značka byla zhruba ve výšce dvou metrů, ta označovala rok 2004, což budilo velký respekt.

Procházku jsme zakončili za Velkopřevorským mlýnem u takzvané Lennonovy zdi, která je dne barevně pomalovaná a všichni na ní nechávají vzkazy. U zdi stál mladík s kytarou a hrál písně Beatles, škoda, že to nebylo zapsáno v přepisu. Procházka byla hezkou zkušeností nejen pro neslyšící účastníky, kteří byli nadšení z nových zážitků, ale i pro paní průvodkyni, která se dozvěděla, co oni zažili a hlavně byla ráda, že si mohla vyzkoušet takovouto formu výkladu. Sama zjistila, že nebylo čeho se bát a nemusela svůj výklad nijak přizpůsobovat. Přepis fungoval perfektně!

Petra Vondrová