Výstava Roberta Vana v kavárně Bílá vrána pomáhá lidem s mentálním postižením

Praha 9. března 2018: Ve čtvrtek 8. března 2018 proběhla v kavárně Bílá vrána (Ve Smečkách 5, Praha 1) benefiční vernisáž fotografií Roberta Vana s názvem Fotka nemusí být ostrá.
 

Slavnostní zahájení výstavy představilo kolekci černobílých fotografií, která bude k vidění v kavárně do 20. května zcela zdarma. Robert Vano osobně na akci vystoupil a vyjádřil svou podporu projektu. Celý výtěžek z akce je určen právě kavárně Bílá vrána, která zaměstnává lidi s mentálním postižením. Kromě výtěžku z benefiční vernisáže má výstava v kavárně podpořit propojení světů lidí s hendikepem i bez.
„Myslím, že dělat dobré skutky je přirozené. Jsem rád, že můžu podpořit smysluplný projekt pomáhající lidem, kteří se bez naší pomoci obejdou jen stěží,“ říká Robert Vano.

#dejsikafe
„Děkujeme Robertu Vanovi, za jeho velkorysou pomoc a jeho umění, které nyní pomáhá kolegům s mentálním postižením zlepšit jejich pracovní podmínky v našem sociálně prospěšném podniku kavárně Bílá vrána,“ uvádí Šárka Petrášová, zástupkyně ředitelky Pohoda, o.p.s., jež je provozovatelem kavárny. „Také chceme poděkovat fotografce a majitelce kreativního studia Astronauts Natalii A. Rollko, bez které by tato výstava ve Vráně vůbec nebyla,“ dodává Šárka Petrášová. Touto výstavou chce Pohoda do Bílé vrány pozvat i lidi, kteří k tam dosud nezavítali a ukázat jim, že kavárnu, kde obsluhují lidé s hendikepem, stojí za to navštívit. Právě svojí návštěvou totiž lidé podpoří práci kolegů s mentálním postižením.

Co je smyslem kavárny Bílá vrána?
Zaměstnanci Bílé vrány jsou lidé s mentálním postižením. Díky práci v kavárně získali stabilní zaměstnání, zkušenosti a dovednosti z reálného pracovního prostředí, kontakt s lidmi a možnost výdělku. Jejich život se tím podobá životu jejich vrstevníků. Vedle práce v kavárně spolu s kolegy zajišťují také catering pro nejrůznější akce neziskových i komerčních organizací. Kavárna Bílá vrána je sociální podnik při organizaci Pohoda – společnost pro normální život lidí s postižením, o.p.s.
Záštitu nad akcí převzali Šárka Táborská, předsedkyně sociálního výboru MČ Praha 1 a Daniel Hodek, pražský radní pro sociální politiku „Fotografie Roberta Vana obdivuji už dlouho, tady ale dostávají ještě úplně jiný rozměr. Když se spojí umění s pomocí potřebným lidem, naplní tím svůj smysl dvojnásobně a zároveň je inspirací pro nás pro všechny,“ říká Daniel Hodek.
„Kavárna Bílá vrána je mimořádným projektem, který se snažím podporovat už dlouho. Je skvělé, že se do pomoci lidem s hendikepem zapojují takoví umělci jako je Robert Vano. Jeho fotografie snad do kavárny přilákají i ty návštěvníky, kteří dosud o existenci tohoto jedinečného prostoru nevěděli,“ popisuje Šárka Táborská.

Co je to POHODA?
POHODA o.p.s. je nezisková organizace, která poskytováním sociálních služeb již 20 let podporuje normální a důstojný život lidí s postižením. POHODA je též zřizovatelem sociálního podniku kavárna Bílá Vrána, Ve Smečkách 5, Praha 1 – www.kavarnabilavrana.cz, která zaměstnává lidi s mentálním postižením. Právě díky kavárně se veřejnost dozvídá o sociálních službách, které POHODA provozuje. Jsou jimi chráněné bydlení, denní stacionář, osobní asistence a terénní odlehčovací služba určené dospělý lidem s mentálním a kombinovaným postižením.

O výstavě Fotka nemusí být ostrá
Vnímání ostrosti či neostrosti ve fotografii je zcela subjektivní. I proto existují různé fotografické přístupy. Mnohé z nich se snaží autory a jejich díla zařazovat do kategorií a diktovat pravidla „správné“ fotografie. Ta však ve skutečnosti neexistuje. Jak, Robert Vano říká: „Podstatný je vždy výsledek.“ Obraz, který by měl v člověku zanechat emoci bez ohledu na to, zda je rozmazaný nebo ne. Pro světoznámého fotografa Roberta Vana je typická neostrost. I díky ní jeho snímky připomínají malby starých mistrů. Není tajemstvím, že jedním z nich chtěl také být. Robert Vano vždy toužil malovat jako Amedeo Modigliani. Nakonec se stal mistrem fotografem, který se svému řemeslu věnuje přes čtyřicet let.
Výstava fotografií Roberta Vana Fotka nemusí být ostrá, navazuje na stejnojmennou knižní publikaci. Vychází z autentických rozhovorů fotografa pro časopis Československá fotografie. Ve dvaadvaceti kapitolách se fotograf dělí nejen o své profesní zkušenosti, ale také o své myšlenky o fotografii, životě a lásce. Černobílá kolekce pětadvaceti fotografií pochází z období roků 1984 až 2015. Diváka seznamuje s rukopisem Roberta Vana, který vyniká nejenom v módní fotografii, ale také ve focení portrétů či zátiší. Jak už název naznačuje, významná část snímků je záměrně vyfocena neostře. Tato estetická neostrost je jedním z rysů rukopisu Roberta Vana, který odkazuje na neomezené možnosti vnímání fotografie a tvorbu takových světových autorů, jako jsou Sarah Mooon, Richard Avedon, David Hamilton či Lillian Basman.