Výstava handicapovaných umělců

14. 03. 2015

Spojení fotografií a básní – to je výstava handicapovaných umělců, fotografa Ivana Navrátilíka a básnířky a spisovatelky Violy Jíchové. Vernisáž výstavy se konala ve středu 11.3 2015 od 18:30 v prostorách Tj. Sokol Karlín, Malého 1, Praha 8.
Ivan Navrátilík – fotograf
Ivan Navrátilík se narodil v roce 1963 v Praze, kde také žije. Vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou. Po studiu pracoval ve filmovém i automobilovém průmyslu. Podílel se na chodu „Společnosti E“, vedl také pražský klub epileptiků a vydával jeho klubový časopis. Jeho hlavní zálibou je fotografování, k němuž ho přivedl jeho otec. Po ztrátě práce kvůli zhoršujícím se zdravotním problémům a následnému odchodu do invalidního důchodu se začal naplno věnovat této své zálibě. Fotografoval pro Centrum integrace dětí a mládeže, Fórum 2000, Helppes, Pestrou společnost a další neziskové organizace. V současnosti fotografuje dětské akce, koncerty, představení, konference, výstavy a další. Bývá zván na prestižní akce, jako je Český lev, na koncerty známých umělců, jakými jsou Lenka Dusilová, Štěpán Rak i na udělování cen. Každoročně fotografuje také na mezinárodní výstavě nožů v Příbrami. V poslední době se začal věnovat nočnímu fotografování. Kromě fotografování noční oblohy, měsíce a noční Prahy rád fotografuje vlaky a nádraží. Mezi jeho další záliby patří astronomie a architektura.
Viola Jíchová – básnířka a spisovatelka
Viola Jíchová se narodila v roce 1982 ve Zdicích. Studovala střední zdravotnickou školu, studium se jí díky následkům dřívějšího úrazu nepodařilo dokončit. Jednalo se zejména o epilepsii a percepční vadu sluchu. Básnický i hudební talent se u ní projevil již v dětství. Skládala nejen texty k písním, ale i hudbu. Ve svých básních i prózách píše o životě, o tom, co představuje kvalitu života a čeho se ne vždy dostává. Odvaha, sny, zdraví, přátelství, láska, optimismus a sebevědomí jsou hlavní náplní její tvorby. V současné době tvoří doma ve Zdicích, je autorkou básnických sbírek „Veselé slzy“, „Doteky snů“, „Odlesky a hlubiny“, „Brána života“. Její nejnovější sbírka básní „Brána života“ je o lidském vědomí, o přijímání životních nálezů i ztrát. V této své sbírce nachází autorka štěstí na své cestě za vytyčenými sny. Verše jsou o lásce i nenávisti, zdraví i nemoci, pravdě i lži, vděčnosti i zradě. Sbírka „Veselé slzy“ je autorčina prvotina i autobiografie. Vypovídá o její citlivosti i její schopnosti naslouchat druhým, zejména lidem s handicapem. Verše jsou o životě i o cestě ke štěstí, pokud člověk na své cestě za štěstím vytrvá a neztratí naději, jeho slzy se stanou veselými. Autorka za toto své dílo obdržela v roce 2009 Nominaci na Cenu Jiřího Ortena pro rok 2010.
Obdivovala jsem fotografie Ivana Navrátilíka i krásu a hloubku veršů Violy Jíchové i bohaté životní zkušenosti, které obsahují. Uvažovala jsem o tom, kolik práce předcházelo jejich vzniku. „Básnický talent se u mě projevil v dětství po úraze. Verše ze mě tryskají, doma si sednu a píšu, jako kdyby mi ty verše někdo diktoval. Verše vycházejí z mého nitra, je v nich pozitivní nenávist“, sdělila mi básnířka Viola Jíchová. Tento pojem jsem slyšela poprvé v životě, nedalo mi to a zeptala jsem se básnířky Violy Jíchové, co tento pojem znamená. „Znamená to přijmout svůj život, přijmout samu sebe takovou, jaká jsem, se svým postižením, se svými limity. Znamená to neuzavírat se do sebe, nelitovat se, že jsem postižená. Znamená to nehrabat se ve své minulosti, v tom co se nepodařilo, ale dívat se do budoucnosti, jít za svými sny, za štěstím. Znamená to neuzavírat se do sebe, ale otevírat se druhým, radovat se z maličkostí. Je třeba hledat radost v sobě, ne ve velkých věcech ani v majetku. Hledání radosti ve velkých věcech, v majetku člověka nenaplní, velikost člověka spočívá v tom, kým je a ne v tom, co má. Postižení nutí člověka hledat nové možnosti, vede ho k pokoře, k umění naslouchat druhým.“
Co je možné na výstavě vidět
Výstava fotografií Ivana Navrátilíka doplněná verši básnířky Violy Jíchové je nevšedním kulturním zážitkem. Návštěvníci mohou mimo jiné obdivovat nádherné fotografické záběry z pohádkového divadelního představení ve znakové češtině v podání divadelního souboru Hluchavka léčivá. Představení proběhlo na benefičním večeru 21.9 2011 v karlínském klubu Podsklepeno. Fotografie má název Hurá! Šmoulové, báseň, kterou k této fotografii složila básnířka Viola Jíchová, se jmenuje Ticho.
Slyším ticho, ach, jak tajemný je ten poslech,
vidím létat ptáky, znám cesty hvězd,
uvolněn ve vašem hledu,
neváhám činit a pět,
hlediště jest pohled do mé duše, sloky srdce jak nitě předu.
Z jeviště k vám hledím dolů,
k vám v hledišti, které mé oči milují,
tam jest děj, od kterého se mé uši vzdalují.
Vzdálily se, ale přiblížil jsem se já.
„Buďte mi přáteli,“ z jeviště volám,
jak dívám se k vám, takový pohled se vrací,
pějte se mnou o životě, jak činí v letu ptáci.
Výstava potrvá do 31.3 2015, otevírací doba je dle domluvy s autory, fotografem Ivanem Navrátilíkem, tel.: 607 398 140, e-mail: IVAN@NAVRATILIK.CZ, webové stránky www.navratilik.cz a s básnířkou Violou Jíchovou, tel.: 602 704 377, e-mail viola.jichova@email.cz. Na vernisáži bylo možné si zakoupit sbírky básní Violy Jíchové, sbírku „Veselé slzy“, vydanou nakladatelstvím Triton je možné si objednat v internetových knihkupectvích nebo přímo u autorky, stejně jako její ostatní sbírky.