Spolu do zaměstnání - podpora mladých dospělých se zkušeností ústavní výchovy

Letní dům pomáhá od roku 1997 dětem a mladým lidem z dětských domovů a rodinám, pracuje dlouhodobě a cíleně, tvořivě rozvíjí osobnost, pomáhá v krizovém období a podporuje vztahové vazby v prostředí, kde děti a mladí lidé vyrůstají. Jednotlivé projekty kopírují postup dětí přes ústavní výchovu (Kousek domova - sociálně terapeutické pobyty), přípravu na odchod (Spolu o krok dále - tréninkový byt a doprovázení) až k jejich stavění na vlastní nohy mimo ústav (Spolu do zaměstnání). V další fázi nabízí podporu rodinám v tíživé sociální situaci, které jsou například odebráním dítěte do ústavní péče ohroženy (Spolu v rodině). Podporu nabízí také rodinám pěstounským.

Letní dům pomáhá od roku 1997 dětem a mladým lidem z dětských domovů a rodinám, pracuje dlouhodobě a cíleně, tvořivě rozvíjí osobnost, pomáhá v krizovém období a podporuje vztahové vazby v prostředí, kde děti a mladí lidé vyrůstají. Jednotlivé projekty kopírují postup dětí přes ústavní výchovu (Kousek domova - sociálně terapeutické pobyty), přípravu na odchod (Spolu o krok dále - tréninkový byt a doprovázení) až k jejich stavění na vlastní nohy mimo ústav (Spolu do zaměstnání). V další fázi nabízí podporu rodinám v tíživé sociální situaci, které jsou například odebráním dítěte do ústavní péče ohroženy (Spolu v rodině). Podporu nabízí také rodinám pěstounským.
V následujícím textu bychom vám rádi přiblížili především projekt Spolu do zaměstnání, určený pro mladé lidi se zkušeností ústavní výchovy ve věku od 18 do 26 let, kteří hledají zaměstnání na území hl. m. Prahy. Na příkladu dvou kazuistik pak přiblížíme potřeby a situaci mladých dospělých, kteří z ústavní výchovy odcházejí.
Projekt Spolu do zaměstnání
Spolu do zaměstnání (CZ.2.17/2.1.00/35050), realizovaný od  01/ 2013 do 12/ 2014, je podpořen Operačním programem Praha Adaptabilita. Projekt řeší situaci zaměstnávání mladých lidí, kteří mají alespoň minimální zkušenost s ústavní výchovou a žijí v Praze. Hlavním cílem projektu je podpora mladých dospělých v rozvoji potřebných kompetencí a zkušeností vedoucích k získání a udržení vhodného zaměstnání. Do srpna 2014 bylo do projektu zapojeno celkem 63 účastníků, z nichž 45% mladých lidí získalo pracovní smlouvu nebo bylo zaměstnáno na DPP nebo DPČ. Dalších 11% klientů zvýšilo svou kvalifikaci absolvováním různých kurzů či školení (rekvalifikace, řidičský průkaz apod.), stejný počet klientů byl podpořen mzdovým příspěvkem pro zaměstnavatele. Více jak 55% klientů absolvovalo profesní diagnostiku.
Počáteční vstupní pohovor spojený s mapováním situace klienta a následné sestavení individuálního plánu patří k prvním krokům vzájemné spolupráce. Následuje profesní diagnostika, na jejímž základě hledáme společně se specialistkou na trh práce vhodnou pracovní pozici pro daného klienta. V rámci průběžných schůzek pracujeme rovněž na zlepšování sociálních a komunikačních schopností a dalších praktických dovedností mladých lidí a také utváření realistických představ o pracovní kariéře. Konkrétní kroky vzájemné spolupráce zahrnují podporu při sestavení životopisu, nácvik při přípravě na pracovní pohovor, motivování klienta pro další rozvoj a vzdělávání. Klientům, pro které je to vhodné, nabízíme také osobní asistenci a doprovod při počáteční fázi zaměstnání. Komunikujeme se zaměstnavateli a řešíme případně společně s klienty vzniklé problematické otázky. Ti, kteří zaměstnání našli, podporujeme v tom, aby si jej udrželi. Také proto realizujeme pravidelné Job skupiny. Jejich obsahem jsou různá témata, se kterými se mladí lidé mohou v zaměstnání potkat. Prostor je také na vzájemné sdílení zkušeností – jak pozitivních, tak negativních. Vedle pracovního poradenství řešíme s mladými lidmi také řadu dalších problémů např. v oblasti bydlení, zadluženosti, vztahů, trávení volného času apod. Výrazným těžištěm naší práce je také vytváření sítě spolupracujících zaměstnavatelů, kteří by se s danou problematikou seznámili a byli ochotni a schopni nabídnout našim klientům takové podmínky, které by jejich situaci pomáhaly podporovat. Smyslem tedy není nabídnout dobré pozice „zadarmo“ ale vytvořit například intenzivnější komunikaci a důkladnější zpětnou vazbu na pracovišti. Například účast klienta ve výběrovém řízení u spolupracujícího zaměstnavatele tak nemusí neznamenat pouhé formální přijetí, ale možná také živou zkušenost neúspěchu a následnou příležitost pro reflexi a přehodnocení původních představ. Zážitek toho, jak reálný svět pracovního trhu vypadá a co je třeba udělat pro to, aby člověk v silné konkurenci mohl uspět.

Dlouhodobé a komplexní služby
Hlavní podstatou služeb nabízených Letním domem je dlouhodobá a komplexní podpora. V rámci sociálně-terapeutických pobytů to znamená opakované zapojování dětí do pobytových aktivit, setkávání se během návštěv v dětských domovech a při komunitních slavnostech. Postupně tak dochází k budování důvěry a vytváření vzájemných vztahů (Bromová, 2010, s. 26), na kterých je možné stavět i po odchodu mladého člověka z ústavního zařízení. Mladí lidé, kteří s námi jezdili na sociálně-terapeutické pobyty či na pobyty v tréninkovém bytě1 se na nás opakovaně po odchodu z dětského domova obracejí. V současné době s námi takto v rámci služby Spolu do zaměstnání spolupracuje 8 klientů. Opakovaně se setkáváme s tím, že díky vytvořeným vztahům důvěry se s těmito mladými lidmi lépe spolupracuje, zvyšuje se jejich motivace, a také je pro nás výhodou, že často známe sociální síť a rodinnou anamnézu daného klienta, se kterou můžeme pracovat. Vzájemná provázanost a komplexnost nabízených služeb nám tak umožňuje doprovázet klienta jak v době, kdy vyrůstá v dětském domově, tak i po jeho odchodu ze zařízení. Na příkladu dvou kazuistik bychom rádi blíže představili provázanost služeb a také ukázali, jakým konkrétním způsobem pracujeme s klienty v rámci služby Spolu do zaměstnání.
Lenka
Lenka prošla celoživotním pobytem v dětském domově. Od roku 2001 jezdila pravidelně na sociálně-terapeutické pobyty. Je velmi výtvarně i hudebně nadaná. Ve čtrnácti letech začala navštěvovat kurzy kreslení v LŠU. Přemýšlí, jak dále pokračovat, mluví i o tom, že by se chtěla malováním živit. Nakonec však tvoření opouští a vrací se k němu jen sporadicky. Po základní škole se rozhodne vyučit cukrářkou. Školu ukončí v 19 letech. Obor ji však nebaví, nechce v něm více pracovat. Před odchodem z dětského domova navštěvuje v Letním domě roční cyklus pobytů v tréninkovém bytě a postupně se připravuje na vstup do samostatného života. 
Lenka v některých oblastech pomaleji chápe, déle se učí, je pro ni obtížné rozumět vztahům a věcem kolem sebe, má kvůli psychickému stavu částečný invalidní důchod. Své limity si uvědomuje a snaží se na nich pracovat, zejména v interakci se svým průvodcem z Letního domu. Od odchodu z DD (červenec 2010) se Lenka řadu věcí naučila a udělala obrovský kus práce na své samostatnosti a organizačních dovednostech. Rovněž se jí podařilo osamostatnit od rodiny, se kterou má problematické vztahy.
V pracovní oblasti tápala a zkoušela různé práce, nikde ale dlouho nevydržela – kvůli charakteru práce, náročnosti, nejčastěji ale kvůli osobním konfliktům s kolegy a nadřízenými. Po vstupu do projektu jsme společně formulovali jako nejvhodnější z hlediska kombinace Lenčiných požadavků a schopností a výstupů z profesní diagnostiky pozici pokojské/úklidu v domácnosti. V průběhu úvodních měsíců Lenka absolvovala několik pohovorů na dané pozice a také pracovala několik zkušebních pracovních dní. Během srpna roku 2013 jsme společně absolvovali přijímací řízení v hotelovém zařízení. Zde Lenka pracuje dodnes na pozici pokojské. V úvodu ji při práci doprovázela pracovní asistentka. V pozdějších měsících už přicházela jen na průběžné doprovody, aby Lence zprostředkovala pohled na vztahy s kolegyněmi, pomohla chápat zpětné vazby od nadřízených. S Lenkou stále pracujeme na udržení pozice. Nejčastěji se jedná o konflikty s kolegy a nadřízenými, které Lenka díky svým sociálním dovednostem těžko zvládá. Vždy se ale podařilo i díky námi podpořené komunikaci situace dořešit ke spokojenosti všech zúčastněných.
Aktuálně Lenka začala navštěvovat také hodiny angličtiny, přemýšlí o hodinách zpěvu.
   
Petr
Petr strávil celé dětství v DD, tady se také vyučil v oboru kuchař - číšník. S Letním domem a jeho pracovníky má dlouhodobý vztah. Od devíti let jezdil na sociálně-terapeutické pobyty, účastnil se rovněž dvou cyklů pobytů v tréninkovém bytě a využíval služby Doprovázení, kde se připravoval na odchod z dětského domova (v roce 2012). Ještě před odchodem Petra z DD se nám společně podařilo zajistit ubytování v domě na půl cesty a zprostředkovat zaměstnání ve stravovacím zařízení na pozici pomocný kuchař. Téměř po dvou letech práce se na nás Petr znovu obrátil s přáním změnit práci. Důvodem je především zhoršení vztahů s kolegy, kteří se podle jeho slov k němu chovají špatně a zneužívají jej k práci, kterou sami nechtějí dělat. Také si stěžuje na nízký plat. Změnu na jinou pracovní pozici v dané firmě odmítá. Nejraději by pracoval znovu v kuchyni: kuchař, pomocný kuchař. Nebránil by se ani obsluze v rámci gastro provozu. Ideálně by si chtěl vydělat 15.000,- čistého, minimálně 10.000,-.
V návaznosti na tuto situaci u nás Petr absolvoval profesní diagnostiku, vypracovali jsme také společně aktuální CV. Následovalo několik pracovních pohovorů. U všech se ukazuje jako problematická Petrova horší schopnost chápat sociální interakce. Jelikož právě to byl také nejsilnější důvod Petrova odchodu z předchozího zaměstnání, rozhodli jsme se zorganizovat závěrečné setkání s personalistkou, nejbližším nadřízeným, jedním z kolegů a Petrovým pracovníkem z Letního domu a poskytnout mu tak zpětnou vazbu, aby mohl tuto zkušenost dobře pochopit a lépe využít v dalším zaměstnání.
Těsně před koncem výpovědní doby nabídli Petrovi ve stávající práci navýšení platu, rozhodne-li se na své pozici zůstat. Díky uspořádanému setkání Petr nabídku přijal. Naší společnou zakázku jsme z hledání nové pozice přeformulovali na práci v oblasti chápání mezilidských vztahů, určování a udržení si hranic ve vztazích i co se týče zadávání pracovních úkolů. Petr za nových podmínek pracuje již tři měsíce v dané firmě na pozici kuchař a je spokojený. Přemýšlí o vzdělávání, společně plánujeme možnost získání řidičského průkazu skupiny B, který by mu mohl do budoucna otevřít další možnosti na trhu práce i v osobním životě.
Připravenost mladých lidí na odchod z dětského domova
Jak z výše uvedených kasuistik vyplývá, jsou to často nedostatečné sociální schopnosti a chybějící podpora ze strany blízkých, případně nevytvořená sociální síť rodiny, přátel, kolegů, jež mohou zásadním způsobem ovlivňovat začleňování mladých lidí do běžného života. Svou roli zde sehrává také nízké nebo nedokončené vzdělání. V praxi se setkáváme s mladými lidmi, kteří odcházejí z dětského domova v 18 letech a jsou ve 2. ročníku učiliště. Cíl školu dokončit i mimo ústavní zařízení pod tíhou starostí o své živobytí přestává být brzy prioritou, čímž se pak ztěžuje následné uplatnění na trhu práce. Zároveň je však důležité poznamenat, že mnoho mladých lidí zůstává v dětském domově i po dosažení zletilosti a připravuje se na budoucí povolání. V praxi se setkáváme i se studiem několika učebních oborů, čímž se zvyšuje pracovní uplatnění mladého člověka a také jeho zralost a připravenost na samostatný život. To je možné i díky podpoře vychovatelů a vedení dětských domovů, kteří nabízejí mladým lidem vstřícný přístup a otevřenost2.
I přes podporu a zájem dětských domovů připravovat mladé lidi na odchod do samostatného života, mnohým dospívajícím chybí specifické dovednosti, které by získali běžným životem v rodině. Problémy, se kterými se mladí lidé často potýkají, je možné shrnout do třech oblastí: sociální nepřipravenost, ekonomická nesamostatnost a chybějící emocionální podpora (SOS dětské vesničky, 2009). Příčinu je zajisté možné hledat již v důvodech umístění dítěte do dětského domova (časté zanedbávání i týrání dítěte, nedostatečná mateřská vazba, podpora a rozvoj), samozřejmě svou roli zde má i prostředí ústavní výchovy, které dětem nabízí dostatečné materiální zázemí, má však i svoje limity.
Zároveň vnímáme jako zcela nedostatečnou podporu odcházejících ze strany státu (zakotvené služby sociální prevence, služby následné péče).  Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy č. 109/2002 Sb. sice řeší podporu mladých lidí sociálním kurátorem (ředitel zařízení má povinnost informovat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení nejméně 6 měsíců před jeho propuštěním a zároveň umožnit dítěti s kurátorem kontakt). V praxi je však otázkou, jak tento systém funguje, neboť mladý člověk nemá navázány žádné vazby a může být pro něj problematické se na kurátora obracet. Tento předpoklad byl mj. předmětem zkoumání v Analýze procesu odchodu z dětského domova z pohledu odcházejícího mladého člověka s důrazem na spolupráci s příslušným OSPOD, kterou Letní dům prováděl v posledních dvou letech. Jeho výsledky se momentálně zpracovávají. Předběžně ale rozhovory, které proběhly se 27 mladými lidmi, potvrdily, že kurátoři pro mládež nehráli v procesu jejich odchodu nijak významnou roli, určitě ne roli koordinační. V několika případech byli kurátoři s klientem v kontaktu a řešili nějakou dílčí záležitost, v naprosté většině ale nebyli zapojeni nijak.
Podporu a poradenství těmto klientům často zajišťují neziskové organizace. Zde však vnímáme jako ohrožující nejisté finanční zdroje (roční financování), což může být komplikované při plánování poskytovaných služeb. Zároveň se v praxi setkáváme s tím, že v malých městech takového organizace často chybějí a není na koho klienty odkazovat. V rámci návaznosti projektu Spolu do zaměstnání, který ve své aktuální podobě podporované programem OPPA skončí v závěru letošního roku, se tak snažíme nacházet způsoby, které by umožnily podporovat také mladé lidi opouštějící ústavní výchovu mimo hranice hlavního města Prahy. Nadcházející měsíce vyjasní, zda se nám na takovou službu podaří získat dostatečné zdroje.

Seznam použitých zdrojů

Bromová, M. (2010) Letní dům přispívá k prevenci sociálního vyloučení dětí a mladých lidí z dětských domovů. Fórum Sociální politiky 2/2010.
Procházka, J. (2009) Specifika sociální práce s osobami opouštějícími ochrannou a ústavní výchovu. Sborník studijních textů pro sociální kurátory. Ostravská univerzita v Ostravě.
SOS dětské vesničky (2009) Situační analýza Systém náhradní péče o děti a mladistvé & následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republice. Praha.