Sociální podnikání

Sociální podnikání je pojem, o kterém se v současné době stále častěji hovoří. Sociální podnik je konkurence schopná firma, která dosahuje zisku a současně prospívá naší společnosti zaměstnáváním zdravotně či sociálně znevýhodněných lidí. Jak funguje v praxi sociální podnikání?

Sociální podnikání je pojem, o kterém se v současné době stále častěji hovoří. Sociální podnik je konkurence schopná firma, která dosahuje zisku a současně prospívá naší společnosti zaměstnáváním zdravotně či sociálně znevýhodněných lidí. Jak funguje v praxi sociální podnikání? Jaké jsou zdroje financování sociálních podniků? Na tyto a další otázky dala odpověď konference na téma „Sociální podnikání“, která se uskutečnila 22. 10 2015 v prostorách Toulcova dvora v Praze – Hostivaři. Organizátorem konference byla nezisková organizace ENVIRA o. p. s., která provozuje sociální podnikání.

Sociální podnikání nezisková organizace ENVIRA o. p. s.
ENVIRA o. p. s. je nezisková organizace s bohatými zkušenostmi v sociálním podnikání. Více než 50 % zaměstnanců neziskové organizace ENVIRA jsou lidé se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, kombinovaným s mentálním znevýhodněním či vnitřním onemocněním. Vnitřní onemocnění není na první pohled vidět, o to více ztrpčuje život svým nositelům, příkladem vnitřního onemocnění je epilepsie. Od 1. 1 2015 je nová kategorie lidí, kteří mají ztížené podmínky pro uplatnění se na trhu práce. Jedná se o zdravotně znevýhodněné lidi, více informací je možné najít na http://www.cssz.cz/cz/ozz.
ENVIRA o. p. s. zaměstnává sice zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné lidi, jelikož však nepatří mezi bezbariérová pracoviště, nemůže zaměstnávat lidi upoutané na invalidní vozík. Nezisková organizace ENVIRA zaměstnává znevýhodněné lidi ve čtyřech provozech - Infocentru na pozici asistentů, Zdravé jídelně na pozicích barmanů, kuchařů, pomocných kuchařů, v keramické dílně a v areálu Toulcova dvora, kde mají na starosti údržbu zeleně. Zaměstnance vybírá jejich přímý nadřízený, podmínkou je, aby uchazeči byli schopni se samostatně dopravit do zaměstnání a byli schopni samostatně pracovat, což znamená pracovat bez pracovního asistenta.
Využila jsem možnosti podívat se do keramické dílny neziskové organizace ENVIRA o. p. s. Obdivovala jsem výrobky vzešlé z rukou zdravotně postižených řemeslníků a zeptala jsem se, jaké podmínky kromě zdravotního postižení musí splňovat ten, kdo chce pracovat v této dílně. „Keramická dílna byla v rámci projektu EU tréninkové pracoviště, což znamená pracoviště, kde lidé se zdravotním postižením získali dovednosti pro uplatnění na trhu práce. Tento projekt již skončil. Uchazeč nemusel být vůbec vyučený, stačila nám manuální zručnost, vše ostatní jsme ho v rámci projektu naučili. Zvláště šikovným a zručným lidem jsme nabídli možnost zaměstnání u nás v dílně. V současné době máme plný stav a nepřijímáme další pracovníky.“
Kde nachází nezisková organizace ENVIRA o. p. s. zdroje financování? Hlavním zdrojem jsou vlastní zisky z podnikání. Sociální podnikání sice znamená vytvořit pracovní místo pro lidi s různými typy znevýhodnění, neznamená to však být konkurence neschopný. Naopak. Ředitelka provozu sociálního podnikání ENVIRA o. p. s. Mgr. Alena Mrázková řekla, že současným trendem sociálního podnikání je být co nejvíce konkurence schopným a být co nejméně závislým na dotacích a sponzorských darech. Dotace od úřadu práce, od obcí, od EU v rámci různých projektů a sponzorské dary jsou dalšími způsoby financování sociálního podnikání. Ředitelka provozu sociálního podnikání ENVIRA o. p. s. hovořila o výhodách i nevýhodách dotací. Velkou nevýhodou je velká administrativní vytíženost. „Čím je vyšší procento financování z vlastních zdrojů, tím je větší udržitelnost organizace, která provozuje sociální podnikání“, dodala Mgr. Alena Mrázková. Více informací o neziskové organizaci ENVIRA o. p. s. můžete najít na webových stránkách http://www.toulcuvdvur.cz/o-nas/organizace/envira-ops.

Organizace pomáhající duševně nemocným lidem v jejich pracovním uplatnění
Duševní onemocnění značně znevýhodňuje pozici na trhu práce. Mnozí lidé s duševním onemocněním by rádi pracovali, potřebují však pomoc. Tuto pomoc jim nabízí společnost Centrum psychosociálních služeb při Psychiatrické nemocnici v Bohnicích a společnost Fokus, se kterou spolupracuje. Hlavním posláním Centra psychosociálních služeb je resocializace, což znamená vybavit klienty Psychiatrické nemocnice takovými dovednostmi, které jim umožní žít běžný život. Centrum sociálních služeb provozuje tréninková pracoviště - čajovnu 13. komnata a kavárnu V. kolona. Pracovníci Centra pomáhají klientům nejen s nácvikem praktických dovedností, ale i s hledáním zaměstnání. Pomohou jim sestavit životopis, průvodní dopis, nacvičují s nimi pohovor.
Uvědomila jsem si, že duševní onemocnění představuje handicap, nikdo se nechce před svým potenciálním zaměstnavatelem „chlubit“ se svojí diagnózou duševního onemocnění. Zeptala jsem Michaely Noskové, pracovnice Centra psychosociálních služeb, jak má nemocný tuto informaci nesdělit svému potenciálnímu zaměstnavateli a zároveň nelhat. „Je to velmi těžké. Uchazeč samozřejmě nemůže na pohovoru říci např. „Mám psychózu“. Klienty vedeme k tomu, aby na pohovoru nesdělovali svoji diagnózu, ale aby sdělovali pouze svá omezení. To znamená, že klient řekne, za jakých podmínek je schopen plnit řádně všechny pracovní úkoly.“ Centrum psychosociálních služeb provozuje také miniprádelnu. Jedná se o sociální podnik, který vytváří pracovní místa lidem s duševním onemocněním. Tito lidé pracují v miniprádelně formou DPP za 60 Kč/hod. hrubého. Michaela Nosková seznámila účastníky konference s činností Centra psychosociálních služeb, s tím, jak pomáhá lidem s duševním onemocněním v jejich uplatnění na trhu práce. Více informací o Centru psychosociálních služeb můžete najít na webových stránkách http://www.bohnice.cz/lecba/centrum-krizove-intervence-a-resocializace/.
Další neziskovou organizací, která pomáhá lidem s duševním onemocněním, je nestátní nezisková organizace Fokus. Tato organizace sdružuje psychoterapeuty, socioterapeuty, pracovní terapeuty, psychology, sociální pracovníky a další pracovníky včetně dobrovolníků a pomáhá lidem s dlouhodobým duševním onemocněním žít běžný život. Fokus pomáhá lidem, kteří se léčí ambulantně. Nenabízí těmto lidem práci, ale pomáhá jim ji najít a udržet si ji. Není to lehké, mnozí lidé jsou díky duševnímu onemocnění nuceni změnit profesi. Pracovníci Fokusu hledají, v jaké nové profesi, např. profesi, která je jejich zájmovou činností a kterou mohou i při svém onemocnění vykonávat, by mohli najít uplatnění na trhu práce. S jakými očekáváními přicházejí lidé s duševním onemocněním do Fokusu? Na tuto otázku odpověděl pan Petr, jeden z klientů Fokusu, slovy: „Nemám žádné velkolepé plány, chci prostě jen pracovat a normálně žít.“ Více informací o neziskové organizaci Fokus a její činnosti můžete najít na webových stránkách http://www.fokus-praha.cz/index.php/o-fokusu-praha.

Sociální podnikání masážního studia Novida o. p. s.
Novida o. p. s. je masážní studio, které zaměstnává profesionální maséry se ztrátou zraku nebo s jeho vážným poškozením. Jeden ze zakladatelů, ředitel Novida o. p. s. Tomáš Podhrázký  hovořil o přednostech nevidomých. „V našem studiu je zaměstnáváme nejen proto, že jim chceme pomoci, ale také pro jejich schopnosti. Nevidomí maséři jsou lepšími maséry, než maséři, kteří mají zrak v pořádku. Nevidomí maséři mají jemnější, citlivější hmat. Jsme originální tím, že u nás pracují nevidomí maséři. Originalita je jednou z podmínek úspěchu. Nabízíme své masérské služby firmám, máme také svoje stánky na různých sportovních a dalších akcích. Na těchto akcích získáváme klienty, ať už z řad soukromých osob nebo firem. Staráme se o školení masérů, kde se naučí další techniky. Bohužel mnohá školení jsou doplněna o videa, prezentace, což nevidomé značně znevýhodňuje.“ Zeptala jsem se ředitele masážního studia Novida, co chce dělat pro to, aby nevidomí maséři nebyli nadále na školeních znevýhodněni. „Snažím se domluvit se s firmami na možnosti použití speciálního počítačového programu pro nevidomé. Optimální je být organizátorem či spoluorganizátorem školení.“ Více informací o masážním studiu Novida o. p. s. můžete najít na webových stránkách http://www.novida.cz/.

Sociální podnikání společnosti KOKOZA o. p. s.
KOKOZA znamená kompostování a komunitní zahrada, komunitní zahrada je záhon na veřejném prostranství, často před domy na sídlištích, na kterých skupina lidí pěstuje květiny nebo zeleninu. KOKOZA o. p. s. je společensky prospěšný podnik, který pomáhá lidem s duševním onemocněním v jejich začlenění do běžného života. V tomto podniku pracují zahradníci, kteří znají na vlastní kůži, jaké to je být duševně nemocný. Zahradníci mají své onemocnění pod kontrolou, což znamená, že jsou kompenzovaní. Tito lidé dokáží předávat své pracovní dovednosti lidem s duševním onemocněním a dokáží s nimi také výborně komunikovat. Uchazeč o spolupráci s organizací KOKOZA prochází třemi fázemi. První fáze je dobrovolnická činnost, čas učení a práce, za kterou dostává nefinanční benefity. Druhou fází je tréninkové místo, kdy pracuje s pomocí asistenta a připravuje se na výkon svého nového povolání, jímž je profese zahradníka. Na této pozici pracuje formou DPP. Třetí a poslední fází je pozice zahradník pracující samostatně bez pomoci asistenta. Zaměstnanci pracují zpravidla na 0,3 až 0,5 úvazku. Zisk společnosti KOKOZA je tvořen v sezóně realizací zahrádek a v zimě výrobou vyvýšených záhonů a kompostováním. Více informací o společnosti KOKOZA můžete najít na webových stránkách http://www.kokoza.cz/.

Sociální podnikání společnosti Etincelle o. s.
Společnost Etincelle byla založena v roce 2005, v roce 2009 vznikla její dceřiná společnost s názvem Startujeme o. s. Obě společnosti provozují sociální podnikání, při němž pomáhají lidem s lehkým mentálním nebo kombinovaným postižením, lidem, kteří jsou odsouvání mimo běžnou společnost. Cílem těchto společností je ukázat, že i tito lidé mohou být prospěšní sobě i naší společnosti. Společnosti v současné době provozují kavárnu Bez Konce v Kladně, kavárnu Mezi Řádky ve Štefánikově ulici v Praze 5 a kavárnu pro zaměstnance společnosti PriceWaterhouseCoopers s názvem PwC Café v Praze - Strašnicích, pekárnu v Jílovém u Prahy s třemi prodejnami (v Jílovém, Kladně, Slaném). Společnosti mají také šest úklidových týmů v Kladně a v Praze, farmu, e-shop. Dalším cílem těchto společností je samofinancování, což znamená, že si obě společnosti na sebe vydělají a obejdou se bez sponzorů a bez dotací. Více informací o těchto společnostech a jejich činnostech můžete najít na webových stránkách http://etincelle.cz/.

Úskalí sociálního podnikání
Podnikatel, který se rozhodne provozovat sociální podnikání, musí zdolat mnohé překážky. Úřad práce mu sice přispívá za to, že zaměstnává lidi se zdravotním postižením, podnikatel musí však nejprve vymezit pracovní místa pro tyto lidi a přijmout je, což trvá zhruba 5 měsíců. Po tuto dobu musí tento příspěvek pokrýt z vlastních zdrojů. Podnikatel musí každý měsíc prokazovat skutečné provozní náklady, které mu vznikly zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. Další překážkou je velká administrativní vytíženost a nutnost zaměstnávat několik odborníků v oblasti účetnictví. 
Úskalí sociálního podnikání a podnikání vůbec shrnul spoluzakladatel a ředitel společnosti Etincelle o. p. s. Roman Anděl do těchto slov. „Začátky jsou velmi těžké. Aby podnikatel uspěl, musí být jeho nabídka v něčem jedinečná. Na rozjezd je třeba mít dostatek peněz, vše je drahé. Než se podnikání rozjede, stojí to nejen peníze, ale také spoustu chyb, ze kterých je třeba se poučit a tvrdě pracovat dál. Někdy se stane, že podnikatel udělá vše dobře a přesto se dočká fiaska. Uvedu příklad, nabízeli jsme v Kladně donášku pečiva, grafické í obsahové zpracování letáků bylo dobré, roznesli jsme je do mnoha schránek, informaci o roznášce jsme vyvěsili v našem ochodě i na naše webové stránky. Zájem byl však velmi malý a museli jsme tuto službu zrušit.“
Jaké jsou vyhlídky sociálního podnikání do příštího roku? To zatím nikdo neví, diskutuje se o mnoha změnách. Pravdou je, že všechny účastníky sociálního podnikání čeká v příštím roce spousta změn.

Autorka: Evžena Janovská