Ramus je sdružení, které pořádá volnočasové aktivity pro mladé lidi s různým postižením i bez postižení. Sdružení Ramus bylo dosud pouze dobrovolnické sdružení, v současné době se z něho stalo poloprofesionální sdružení. Tato transformace s sebou přinesla starosti, kde a jak eticky a zodpovědně čerpat finanční prostředky na provoz sdružení. Sdružení Ramus proto uspořádalo akci s názvem Co naplat aneb večer plný (ne)zisku. Akce se uskutečnila 4.3 2015 v prostorách divadla Archa v Praze 1. Součástí akce byla panelová diskuze na téma fundraising a benefiční koncert, výtěžek z koncertu putoval na potřeby sdružení Ramus. Návštěvníci akce mohli přispět na provoz sdružení Ramus také koupí benefičních předmětů a finančním příspěvkem do kasičky. Partnery této akce byly mimo jiné Divadlo Archa, firma Amos, RADIO 1, Nový prostor.
Panelová diskuze na téma fundraising, jejímž organizátorem bylo sdružení Ramus, se konala 4.3 2015 v malém sále Divadla Archa. V diskuzi moderované konzultantem v oblasti fundraisingu Janem Kroupou přijaly účast organizace Asistence zastoupená Erikem Čiperou, Greenpeace zastoupená Jitkou Nesrstovou, OSF Praha zastoupená Robertem Baschem, Proutek zastoupená Janem Kostečkou, Ramus zastoupená Janem Rudolfem a Domov Sue Ryder zastoupená Matějem Lejsalem.
Neziskový sektor má v naší společnosti své nezastupitelné místo. Návštěvníci diskuze měli jedinečnou možnost účastnit se otevřené a upřímné debaty o financování neziskového sektoru.
Jak pracovat s dárcem, jak ho požádat o dar, když 80 % dárců věří pouze některým neziskovým organizacím?
Účastníci diskuze se shodli na tom, že nikdo nedělá fundraising, dokud není k tomu nucen. Ne každá organizace má to štěstí jako obecně prospěšná společnost Asistence, ke které v pravý čas přišli dárci sami. Organizace Sue Ryder využívá k získávání dárců své bohaté historie a kontaktuje je s tím, že jim na rovinu řekne, kolik peněz potřebuje a zároveň jim sdělí, že ty peníze opravdu potřebuje. Je velký rozdíl mezi individuálními dárci a mezi firmami, pracovník dané firmy hledí na to, jak obhájí poskytnutí daru dané organizaci před svými nadřízenými.
Organizace Greenpeace přijímá peníze pouze od jednotlivců, nepřijímá peníze od státu, firem, nadací. Svoji důvěryhodnost staví na tom, že je nezávislá organizace, svým potenciálním dárcům říká „Greenpeace jste vy, vaše rodina.“ A mnoho lidí slyší na tato slova. Organizace Greenpeace má také zkušenost s tím, že dárcům jmenuje své úspěchy. Svým dárcům říká: „Díky vám se nám podařilo…“ a vyjmenovává úspěchy. Pro lepší důvěryhodnost je dobré přiznat také menší problémy, zároveň je však nutné dodat, že s jejich pomocí je organizace dokáže vyřešit. Je velkou chybou se prezentovat jako ubozí, bez peněz, vzbuzování soucitu není efektivní metoda. Sdružení Ramus se snaží získat potřebné peníze pořádáním benefičních akcí, z benefičních akcí Ramusu lze jmenovat např. sportovní benefiční akci Ramaton.
Pro úspěšnou komunikaci s dárci je třeba, aby nezisková organizace znala velmi dobře sama sebe i své cíle. Je nutné umět dárci stručně a srozumitelně vysvětlit své projekty, jejich užitečnost i kolik korun bude stát jejich provoz a proč.
Co naopak dárcům neříkat?
Pracovník občanského sdružení Proutek Jan Kostečka má zkušenost, že dárce zajímá výsledek. Uvedl příklad, že zákazníky, kteří si koupí láhev Coca coly zajímá pouze její chuť, nikoli odměny vedoucích firmy. Pracovník OSF Praha Robert Basch upozornil, že při komunikaci s dárci je třeba počítat s tím, že spousta dárců se mylně domnívá, že peníze na provoz neziskových organizací a na mzdy jejích zaměstnanců dává stát. Podle pana Bascha je chybné dělit výdaje na provoz a na vlastní služby. Provoz je nedílnou součástí služby. Nelze říkat dárcům, kolik jejich peněz jde na provoz organizace a na mzdy zaměstnanců. Dárci nechtějí slyšet o problémech, o tom, co se nepodařilo. Mnohé dárce nezajímají obsáhlé výroční zprávy, ty je naopak někdy mohou odradit. Dárce zajímá stručné shrnutí výsledků.
Co dárci rádi slyší?
Dárce zajímá výsledek, rádi slyší věty typu. „Dělám práci, která je potřebná, chci ji dělat co nejkvalitněji a k tomu potřebuji vaše peníze.“ Tento typ věty dává dárci pocit výsady. Úspěšný fundraiser musí umět naslouchat dárcům, musí znát jejich potřeby, co chtějí slyšet a umět jim vycházet vstříc. Dárci chtějí slyšet příběh, potřebují přidanou hodnotu. Každá nezisková organizace, která žádá o dar, by se měla zamyslet nad tím, co je její přidaná hodnota, kterou může nabídnout. Domov Sue Ryder předkládá dárcům příběh, jak díky nim mohou senioři, trpící Alzheimerovou chorobou prožít důstojný život v důvěrně známém prostředí.
Dárci rádi slyší, že výdaje na provoz organizace a na platy jsou nízké. Naštěstí není zákonem přesně definováno, co jsou výdaje za provoz a co jsou výdaje za služby. Mnohdy se výdaje za provoz organizace a za služby, které organizace poskytuje, vzájemně prolínají. A zde je prostor pro fundraisery. Při komunikaci s dárcem je nezbytné vzbuzovat důvěryhodnost. Prezentace fotografií a příběhů klientů dané neziskové organizace, na jejichž potřeby putovaly peníze konkrétních dárců, může být v některých případech dobré řešení. Avšak naopak v některých případech nemusí být. Záleží na konkrétní organizaci i na konkrétní situaci.
Dárce má mít radost, že může svým darem přispět na dobrou věc, že se svým darem na této dobré věci podílí.
Benefiční koncert
Večer plný (ne) zisku, pořádaný sdružením Ramus byl zakončen benefičním koncertem ve velkém sále Divadla Archa. Výtěžek koncertu putoval na pokrytí provozních nákladů sdružení Ramus. Kdo se rozhodl jít na benefiční koncert, odnesl si s sebou kromě dobrého pocitu, že svým příspěvkem podpořil mladou našláplou organizaci, nevšední kulturní zážitek. O jedinečný kulturní zážitek plný hudby i zábavy se postaral moderátor Bohdan Bláhovec a kapely Prodavač, Kieslowski, Allstar Refjúdží Band. Na koncertu bylo možné také tancovat a při účinkování kapely Allstar Refjúdží Band dokonce vystoupit na pódium. Benefiční koncert plně charakterizoval, čím je sdružení Ramus. Sdružení Ramus je prostor pro setkávání i prostor pro bourání bariér a předsudků.
Asistence – cílem obecně prospěšné společnosti Asistence je bourání vnitřních i vnějších bariér v životě zdravotně postižených lidí. Asistence pomáhá lidem s postižením žít kvalitním, aktivním životem. Více informací o této organizaci je možné najít na webových stránkách http://www.asistence.org/.
Greenpeace – je nezávislá mezinárodní organizace, která působí již 40 let ve více než 40 zemích světa. Jejím cílem je ochrana životního prostředí pro další generace. Více informací o této organizaci je možné najít na webových stránkách http://www.greenpeace.org/czech/cz/O-nas/O-nas---hlavni-stranka/
OSF Praha – Nadace Open Society Fund Praha je organizace s více než 20 letými zkušenostmi, která patří mezi pět největších nadací v ČR. Realizuje a financuje projekty, usilující o změny na celostátní úrovni, které přispívají k řešení konkrétních místních situací. Více informací o této organizaci je možné najít na webových stránkách http://www.osf.cz/o-nas/o-nas
Proutek – občanské sdružení Proutek pomáhá prostřednictvím chráněných bydlení, chráněné dílny a poskytováním vzdělávání lidem s postižením žít běžný, plnohodnotný život ve společnosti. Více informací o této organizaci je možné najít na webových stránkách http://www.proutek.cz/Uvod/o-nas2/o-nas/
Ramus – je sdružení, které vytváří prostor pro společná setkávání mladých lidí s postižením i bez postižení a pro aktivní využívání volného času. Více informací o této organizaci je možné najít na webových stránkách http://www.ramus.je
Domov Sue Ryder – cílem organizace Sue Ryder je pomáhat seniorům a jejich blízkým při životních změnách, které přináší stáří. Více informací o této organizaci je možné najít na webových stránkách http://www.sue-ryder.cz/
Autorka: Evžena Janovská