Prestižní ocenění Homo Homini za rok 2018 udělí Člověk v tísni nikaragujské farmářce Francisce Ramírez
„Je to pocta pro nás, pro naše rodiny i naši zemi,” říká o ceně Homo Homini Francisca Ramírez, vůdčí osobnost nikaragujského demokratického hnutí, jejíž odhodlané vystupování proti záborům půdy a autoritářskému režimu se stalo inspirací pro obhájce lidských práv v celé zemi. „Cítím zodpovědnost pokračovat v tom, co jsme začali.” Cenu Homo Homini převezme 6. března na zahájení festivalu Jeden svět v Praze z rukou politického nástupce Jeho Svatosti dalajlamy, premiéra tibetské exilové vlády, sikjonga Lozanga Sanggjäho.
Francisce Ramírez se z obtížné pozice chudé farmářky podařilo mobilizovat statisíce lidí a společně s nimi požadovat možnost zapojit se do rozhodování o vlastním osudu v jedné z nejchudších zemí západní polokoule, kde již třináctým rokem vládne pevnou rukou prezident Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillo. Kvůli svým aktivitám byla opakovaně zadržena, prošla si šikanou i výhružkami smrtí a loni v srpnu musela ze země uprchnout.
Tak jako více než padesát tisíc dalších lidí odešla z Nikaraguy do sousední Kostariky poté, co v zemi v dubnu 2018 vypukla závažná krize. Celonárodní nenásilné protesty proti autoritářskému režimu prezidenta Daniela Ortegy, do nichž se zapojili lidé z různých sociálních skupin, byly vládou násilně potlačeny. O život při nich přišlo nejméně 350 osob.
„Mým snem je Nikaragua, která bude postavená na rovnosti, kde nebude korupce, kde bude zajištěna svoboda, spravedlnost, demokracie a právní stát,” říká Francisca, která na dálku pokračuje v podpoře a organizaci nikaragujského demokratického hnutí. O politiku se přitom nezajímala až do roku 2013, kdy nikaragujská vláda podepsala smlouvu s čínskou společností HKND Group, která zde měla vybudovat Nikaragujský průplav. Tím firma získala výsadní právo nejen na výstavbu, následný provoz a správu průplavu, ale také právo stavět, provozovat a spravovat řadu dalších souvisejících projektů, včetně přístavů, železnic, ropovodu nebo letiště. Přestože výstavba dosud nezačala, umožnila smlouva rozsáhlé zábory půdy místním obyvatelům, včetně drobných zemědělců, kteří zde žili po generace.
„Věříme, že do takového rozhodnutí musí být zapojeni lidé, na které to pak má největší dopad,” uvádí Francisca. „Občanská participace je důležitá. Nemůžete nechat lidi rozhodovat o vás bez vás.”
„Francisca Ramírez je inspirujícím příkladem, protože ukazuje, že pokud jsou obyčejní lidé bez moci a konexí schopni se spojit, jejich úsilí o ochranu vlastních domovů, životního prostředí a lidských práv získává váhu,“ říká Sylva Horáková, ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni. „Zorganizovala a stála v první linii více než 180 nenásilných protestních pochodů, jichž se účastnili studenti, farmáři, podnikatelé, aktivisté i novináři. Dodala jim tak sílu postavit se za to, čemu věří.”
Francisca Ramírez, doma přezdívaná „Doña Chica”, cenu osobně převezme na slavnostním zahájení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět v Pražské křižovatce z rukou sikjonga Lozanga Sanggjäho. Ten od roku 2011 zastává nejvyšší politickou funkci sikjonga, kterou převzal od Jeho Svatosti dalajlamy. Sanggjä je zastáncem „politiky střední cesty”, která je založena na rovnosti a vzájemné spolupráci mezi Tibetem a Čínou a usiluje o mírové vyřešení tibetské otázky. Na slavnostní ceremonii pronese úvodní řeč, v níž se dotkne rostoucího globálního vlivu Číny a dopadů čínské zahraniční politiky na ochranu lidských práv.
Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni od 90. let osobnostem a skupinám, které se významně zasloužily o ochranu lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů. Mezi laureáty z předchozích let patří například čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbajdžánský právník Intigam Alijev nebo ruská organizace Výbor na obranu proti mučení.
