Oslava Mezinárodního dne neslyšících

V rámci festivalu Týden komunikace osob se sluchovým postižením se dne 20. září 2014 v Praze 5, u stanice metra Anděl, konala Oslava Mezinárodního dne neslyšících, pořádaná organizací ASNEP (organizace neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel).

Svět lidí s postižením sluchu je jiný, pro širokou veřejnost málo pochopitelný. To je jeden z důvodů, proč se o potřebách lidí s postižením sluchu hovoří méně než by se mělo. Festival Týden komunikace osob se sluchovým postižením, pořádaný neziskovou organizací ORBI PONTES, který se konal letos již po třetí, má za cíl seznámit širokou veřejnost s životem a potřebami lidí se sluchovým postižením. V rámci toho festivalu se dne 20. září 2014 v Praze 5, u stanice metra Anděl konala Oslava Mezinárodního dne neslyšících, pořádaná organizací ASNEP (organizace neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel).

 

 

Seznamte se se světem lidí s postižením sluchu

Návštěvníci mohli v rámci této akce navštívit stánky členských organizací pořadatele této akce, kde měli možnost získat cenné informace o životě a potřebách lidí se sluchovým postižením. Komunikačními prostředky těchto lidí, je český znakový jazyk a odezírání. Velkou pomocí je i možnost využít zdarma službu simultánní přepis mluvené řečí, více informací o této službě lze najít na http://eprepis.cz/. Postižení sluchu staví mezi lidmi velké komunikační bariéry a vede k sociální izolaci. Z tohoto důvodu vznikly organizace, které těmto lidem pomáhají odstraňovat komunikační bariéry a tím žít plnohodnotný život. „Mnoho lidí nezná potřeby lidí se sluchovým postižením, proto nezná ani potřeby organizací, které těmto lidem pomáhají. Tyto organizace mají větší možnost pomáhat těmto lidem, pokud se spojí, proto jsme členy organizace ASNEP, která prosazuje naše zájmy u politiků a zákonodárců.“, sdělila mi pracovnice organizace Queer Deaf Czech, o. s, která je jednou z členských organizací ASNEP. Dalšími členy této organizace je např. ORBI PONTES, Česká unie neslyšících, Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, České centrum znakového jazyka PEVNOST, a další, více informací je možné najít na http://www.asnep.cz/clenove-clenove/.

Odezírání jako jeden z komunikačních prostředků lidí s postižením sluchu

Odezírání se na první pohled jeví jako jednoduchá činnost, to je možná jeden z důvodů vzniku mýtu, který tvrdí, že každý člověk, který ztratil sluch, se naučí automaticky odezírat. Naučit se odezírat vyžaduje cvik a určitou míru talentu. Odezírání je namáhavé a nezaručuje, že člověk odezře naše sdělení správně. Při použití tohoto komunikačního prostředku je třeba dodržovat tato základní pravidla:

     Pokud chceme zahájit rozhovor s člověkem se sluchovým postižením, vždy jej na to předem upozorníme, např. lehkým dotykem na předloktí a počkáme, až se na nás podívá.

     Člověk, který odezírá, nám musí vidět dobře do tváře, nesmíme si např. podepírat bradu či jinak zakrývat tvář, naše tvář by měla být osvětlená. Nemáme žvýkat, otáčet hlavou.

     Během hovoru musíme udržovat zrakový kontakt.

     Musíme dodržovat vhodnou vzdálenost, kterou určí odezírající člověk.

     Musíme vyslovovat zřetelně, nezvyšovat hlas a udržovat přirozený tón řeči, jedině tak nám může odezírající rozumět. Nikdy nesmíme slabikovat! Po několika na sebe logicky navazujících slov, kde děláme čárku, tečku, kde bývají spojky, je třeba udělat pauzu.

     Pro odezírajícího člověka je důležitým záchytným bodem znalost tématu, proto je vhodné před rozhovorem sdělit obsah tématu. Při rozhovoru je třeba nepřeskakovat z jednoho tématu na druhé, je třeba také oznámit každou změnu tématu.

     Při odezírání je třeba nemluvit dlouho bez přerušení, odezírání je velmi namáhavé.

     Dovednost odezírání nezaručuje správné porozumění. Pokud nám odezírající nerozumí, je třeba neopakovat stále totéž, ale je nutné použít jiná slova nebo změnit stavbu věty.

ü     Nikdy se nesmíme odezírajícího ptát: „Rozumíte?“, je možné, že nám sice rozuměl, ale něco jiného, než jsme říkali. Proto je třeba se ptát: „Co jste mi rozuměl? Na čem jsme se dohodli?“, apod.

Český znakový jazyk – významný komunikační prostředek sluchově postižených lidí

Český znakový jazyk má svou vlastní gramatiku, svou vlastní slovní zásobu. Tento jazyk je mateřským jazykem lidí, kteří jsou neslyšící od narození, pro ostatní lidi je cizím jazykem. Naučit se tento jazyk je možné v kurzech znakového jazyka, které pořádá organizace České centrum znakového jazyka PEVNOST. Než se rozhodnete začít se učit český znakový jazyk, můžete se účastnit ukázkové hodiny, která se koná během listopadu v Praze a v Hradci Králové. Přesné termíny lze najít na http://www.pevnost.com/ukazkova_vyuka.html. Zajímalo mě, co musí udělat ten, kdo se chce stát tlumočníkem znakového jazyka a zeptala jsem se na to jedné z pracovnic České komory znakového jazyka. „Každý, kdo se chce stát tlumočníkem znakového jazyka, musí nejprve absolvovat kurzy znakového jazyka. Potom ho čeká tříleté studium nazvané Certifikační vzdělávací program pro tlumočníky znakového jazyka, které je zakončené závěrečnou zkouškou.“ Česká komora tlumočníků znakového jazyka se zaměřuje především na výuku znakového jazyka a na vzdělávání tlumočníků. Poskytuje sice tlumočnické služby, ale pouze v omezené míře, nejčastěji při společenských a kulturních událostech, např. koncertech, divadelních představeních. Individuální tlumočnické služby poskytuje Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící, více informací je možné najít na http://www.cztn.cz/.

 

 

Sluchové postižení sice člověka omezuje v jeho činnostech, např. mu znemožňuje návštěvu některých kulturních akcí, divadelních představení, koncertů, aj., které nejsou přeloženy do českého znakového jazyka. Poskytováním tlumočnických služeb při kulturních akcích se zabývá Česká komora tlumočníků znakového jazyka. Na webových stránkách této organizace http://www.cktzj.com/aktivity-kultura je možné najít seznam kulturních akcí tlumočených do českého znakového jazyka.

V naší republice existuje kulturní a jazyková menšina, nazývaná Neslyšící. Jedná se o komunitu lidí se ztrátou sluchu, kteří ji nevnímají jako postižení, ale jako odlišnost v lidské zkušenosti. Členové této komunity v naší republice používají jako hlavní komunikační prostředek český znakový jazyk. Jejich kultura zahrnuje také specifické sociální normy a chování, specifickou kulturu, umění, literární tradice, jako je např. poezie, humor, apod. Více informací o kultuře Neslyšících můžete najít na http://ruce.cz/neslysici/obecne. Šíření informací o rozvíjející se komunitě Neslyšících, jejich jazyku a kultuře je cílem Českého centra znakového jazyka PEVNOST. Tato organizace pořádá dne 23.5 2015 ples Neslyšících, bližší informace budou na internetových stránkách této organizace. Více informací o této organizaci a jejích činnostech lze najít na http://www.pevnost.com/o_nas.html.

Pes – přítel a pomocník lidí s postižením sluchu

Není pochyb o tom, že pes je věrný přítel a pomocník člověka. Důležitými pomocníky lidí s postižením sluchu jsou signální psi pro lidi se sluchovým postižením. Tito psi musí projít speciálním výcvikem, aby mohli svým majitelům nahradit sluch. Signální pes dokáže svého majitele upozornit na to, že někdo zvoní nebo klepe na dveře nebo na okno, že  přišla SMS či faxová zpráva, doprala pračka, přetéká voda v koupelně, pláče dítě, dovařila varná konvice, vypnula se mikrovlnná trouba, jede či troubí auto, tramvaj apod. Signální pes podává také svému majiteli to, co mu upadne, člověk se ztrátou sluchu si mnohdy nevšimne, že mu něco spadlo. Na Oslavu Mezinárodního dne neslyšících přišla také sluchově postižená paní Jana se svým signálním psem Tazim, aby návštěvníkům ukázala, co Tazi umí, jak jí pomáhá a krátce pohovořila o svých zkušenostech se svým čtyřnohým pomocníkem. „O možnosti získat signálního psa jsem se dozvěděla v televizním pořadu o organizaci Pestrá společnost, odkud mám svého psa Taziho. Tazi mě upozorní na všechny zvuky, např. že se mi na plotně nazvedává poklička, že mi přišla SMS zpráva, že se mě můj přítel Adam chce na něco zeptat nebo mi něco říci, apod. Tazi mi nahrazuje chybějící sluch, Tazi je můj pomocník, život bez něho si neumím představit.“, říká paní Jana. Je škoda, že málo lidí s těžkým postižením sluchu ví o cenné pomoci signálních psů, i o tom, kde je může získat. Lidé s postižením sluchu, kteří potřebují signálního psa, se mohou obrátit na organizaci Pestrá společnost, www.pestraspolecnost.cz nebo na společnost Helppes, http://www.helppes.cz/psi-pomocnici/psi-pomocnici-pro/signalni-psi-pro-neslysici/.

Mluvící ruce

Jednou z organizací, které poskytují své služby lidem s postižením sluchu je i Česká unie neslyšících. Kromě různých zájmových kroužků, kurzů a online přepisu pořádá také festival Mluvící ruce. Letošní 17. ročník se koná 1. listopadu v Rock Café, pozvánku naleznete zde: http://www.budupomahat.cz/videa/137. I letos proběhne soutěž o vstupenky na Mluvící ruce a autorskou hračku od Lucie Trnkové. Soutěžící mají za úkol nakreslit „Co je v kouzelném klobouku?“ Obrázky nám mohou zaslat nebo přinést k nám do ČUN do 25. října 2014. Odborná porota vybere dva výherce, kterým budou dárky předány osobně 1.11. v Rock Café .

Autorka: Evžena Janovská