O fundraisingu s Pavlou Hokszovou - čtvrtý díl

Než někam jdu nebo volám, dobře si všechno rozmyslím a dám si na čas. Zjistím si všechny dostupné informace o člověku nebo firmě, kterou chci oslovit, popřemýšlím, co přesně chci, co umím nabídnout nebo vložit do spolupráce, jestli z toho bude mít druhá strana nějaký prospěch kromě dobrého pocitu. Snažím se, aby to celé dávalo smysl. Takže hledám souvislost mezi mou žádostí a tím, koho oslovuji.

Návod pro začátečníky? To není jednoduchá otázka - asi nebát se někoho oslovit. Někdy si říkám: „však co, toho na druhé straně telefonu neznám a nikdy se s ním neuvidím“. To mě trochu uklidňuje, jenom člověk nesmí zapomínat, že každým telefonem reprezentuje svou organizaci.

Být kreativní, zkoušet, ptát se kolegů a okolí na názor, vzdělávat se, používat vlastní rozum, být otevřený novým možnostem. Je mi líto, když si někdo po mnoha letech v oboru myslí, že jeho způsob práce je jediný správný a ztratí nadhled a chuť něco inovovat. A může to být super uznávaný profík. Není to návod, je to přání.

 

Není, pokud máte jiné zdroje financování, dostatek donátorů a nejste odkázaní na dotace. V opačném případě, pokud se chcete „udržet se ve hře“, to jako nutnost vnímám.

Chce to dobře promyslet, neuspěchat to, aby to nebyla zbytečná investice a energie, vymyslet projekt, který bude originální, životaschopný a výdělečný a jít do toho. Základem je nejen dobrý nápad, ale hlavně dobře sepsaná a propočítaná strategie.

 

Volat, psát a chodit na schůzky je základ a hlavní pracovní náplň, nevím, jak jinak bych svou práci dělala. Pak samozřejmě organizování FR akcí, to je pro mě takový relax a odměna,  ale vyžaduje dost času a práce, tak je dobré alespoň tušit přínos.  Ať finanční nebo jiný.

Co se týče nových médií, já jsem pro. Mnoho těchto možností je bezplatných, nezabere ani příliš času. Sice osloví jen omezené množství lidí, ale to nevadí, dobře podané sdělení se šířit bude.

Naučte se tyto možnosti správně využívat a nebojte se jich – sociální sítě, blogy, diskuze, ať vás napadne cokoliv, říkám ano :)

 

Jasně. FR organizaci reprezentuje, možná bude jediný, koho potenciální sponzor uvidí a s kým bude mluvit. Neřešila bych předepsaný dress code, ale upravený být musí, musí působit přirozeně a přiměřeně situaci. Musí umět mluvit! Důležité jsou materiály a forma prezentace a to, co a jak říká, nevím, na čem záleží víc.  Říká se, že člověk má pár vteřin na to, aby zaujal. Tento okamžik je potřeba využít na sto procent, později se můžete zadrhnout v řeči, ale nesmí vás vykolejit základní otázky. Nebo to aspoň nesmí být poznat.

Proto je potřebná důkladná příprava, když budu předem vědět, co mě čeká, budu klidnější. Na druhou stranu, firma, za kterou jdete, má peníze, které potřebujete, ale jsou to také jenom lidi. Dá se předpokládat, že když k nim půjde např. zástupce nízkoprahového zařízení pro drogově závislé, nebude mít na sobě oblek od Hugo Bosse. Mě by to teda určitě zaskočilo.