Novelizace sociálních dávek je potřebná, zahrnuje však problematické oblasti, které mohou mít negativní dopad na ohrožené skupiny obyvatel

Praha, 23. července 2024: Podle Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) přináší připravovaná novela zákona o státní sociální pomoci (sociálních dávkách) řadu pozitiv pro většinu populace. Na některé ohrožené skupiny, děti nevyjímaje, však dopadne negativně. Může způsobit ztrátu bydlení, zadlužení, významný sociální propad a rozpad rodin. Novela se takto dotkne zejména rodin ve složitých rodinných situacích, dospělých a dětí opouštějících výchovné nebo léčebné ústavy, dětské domovy, detenční zařízení a věznice. AOOV ve spolupráci s Iniciativou za rovnost spravedlnost a lidská práva připravila konkrétní návrhy, které by mohly negativní dopad minimalizovat.

Největší slabinou navrhovaného zákona je riziko ztráty bydlení pro jednotlivce i pro celou rodinu. Jakkoli chápeme úmysl zákonodárce více motivovat žadatele o dávku k plnění povinností a pracovní aktivitě, nevěříme, že odebráním prostředků na zaplacení bydlení se situace zlepší. Hrozí, že mnoho lidí včetně rodin s dětmi přijde o svůj domov i pro velmi malé porušení povinnosti nebo pracovní neaktivitu i jen jediného člena domácnosti. Může dojít i k takové situaci, kdy rodina s dětmi nebude mít na zaplacení bydlení, protože jeden z rodičů nepracuje, třeba z důvodu závislosti na alkoholu a druhý rodič i přes svou snahu a pracovní aktivitu náklady na bydlení nebude schopen uhradit.

“Pro člověka, který opouští dětský domov, léčebnu či věznici je velmi těžké a někdy i nemožné dodržovat všechna pravidla pro přiznání dávky. Tito lidé jsou často dezorientovaní a potřebují čas, aby se do systému mohli začlenit a fungovat v něm. Prosazujeme, aby byla těmto zvláště ohroženým skupinám poskytnuta chráněná doba minimálně půl roku, po kterou by jim nebyly dávky sankčně kráceny a oni tak měli čas si na život “venku” zvyknout”, vysvětluje Pavla Aschermannová, z členské organizace Rubikon Centrum.

1. Ztráta složky živobytí a bydlení při sankčním vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

Jakou změnu přináší novela: Nově vyřazení z evidence práce má vliv na výši dávky - člověk přijde o část na živobytí a bydlení. Vyřazen přitom může být i za drobné přestupky jako zmeškání schůzky nebo neodevzdání neschopenky v den vystavení lékařem.

Na koho změna dopadne: Úprava se dotkne celé rodiny daného člověka. V důsledku rodina nebude schopná hradit náklady související s bydlením a o bydlení přijde.

Co navrhujeme a proč: Navrhujeme zachovat výši podpory v bydlení i při vyřazení člena domácnosti z evidence uchazečů stejně jako je to zákoně nyní. Člověk je již dostatečně penalizován za pochybení vyřazením z evidence. Navíc penalizace ve formě snížení dávky na bydlení dopadá na celou rodinu včetně dětí.

Kazuistika:

Příkladem může být domácnost, kde je vyřazeno zletilé dítě, nebo partner (neaktivní v podpoře rodiny) z registrace na Úřadu práce. V současné situaci ztrácela domácnost pouze nárok na jeho část živobytí, v nové úpravě by přišla i o část dávek na bydlení. Byla by tak vážn ohrožena její schopnost si bydlení udržet. U tří členné domácnosti by v případě vyřazení jedné z osob byla krácena podpora bydlení o 1/3.

● Nestabilní bydlení je jedním z největších rizikových faktorů pro odebrání dítěte z rodiny dle průzkumů MŠMT. Zařízení pro výkon ústavní o ochranné výchovy jsou dlouhodobě přeplněná, stát stojí jejich provoz 5 mld. ročně; každé dítě v dětském domově stojí 60 tisíc Kč měsíčně, každé dítě ve výchovném ústavu stojí MŠMT 100 tisíc Kč měsíčně.

● ČR jde zcela proti evropskému trendu. V žádné vyspělé zemi se děti kvůli nevyhovujícímu bydlení neodebírají rodinám, naopak se jim poskytuje maximální péče, podpora včetně dávek, pro to, aby měly děti vyhovující stabilní bydlení.

2. Sankční vyřazení z úřadu práce na 6 měsíců i při méně závažném porušení povinnosti

Jakou změnu přináší novela: Nově bude člověk vyřazený na půl roku z evidence na Úřadu práce i za drobné přestupky jako je třeba nenahlášení pracovní schopnosti v den, kdy vystavil neschopenku lékař nebo opomenutí se dostavit na schůzku. Protože jsou některé složky dávky podmíněné evidencí, je mu v důsledku dávka významně snížena. Lidé budou muset ze dne na den hledat jiné zdroje, což povede k nelegální práci nebo zadlužení se.

Co navrhujeme a proč: Zkrátit dobu sankčního vyřazení na 1 měsíc při méně závažném provinění a na 3 měsíce při závažnějším porušení. Vytvořit chráněnou dobu (6 měsíců) pro osoby opouštějící výchovné nebo léčebné ústavy, dětské domovy, detenční zařízení a věznice.

3. Odebrání složky dítě z dávky jako sankce za nechození do školy

Jakou změnu přináší novela: Nově bude výplata dávky na dítě podmíněna tím, aby rodiče byli pracovně aktivní. Další podmínkou je, aby dítě chodilo do školy. Pokud byl rodiči udělen správní trest za zanedbávání povinné školní nebo předškolní docházky, je složka rodině významně snížena.

Na koho změna dopadne: Změna tedy nejvíce dopadne na děti, které nemá možnost ovlivnit, zda jiná osoba v domácnosti je či není zaměstnaná. Zabavení dávek na dítě nijak nezlepší jeho situaci. Právě naopak. Při zhoršení ekonomické situace, bude muset rodina volit, na co vynaloží zbývající prostředky. Dítě pak nemusí chtít chodit do školy, protože se bude cítit stigmatizováno. V konečném důsledku tedy dochází ke zhoršení situace dítěte.

Co navrhujeme a proč: Nevázat složku dávky na dítě na pracovní aktivitu rodiče ani školní docházku. Pokud by byly pochybnosti o využívání dávek ve prospěch dítěte, lze převést odpovídající část prostředků na školu nebo organizaci, která s rodinou pracuje.

4. Odebrání či nepřiznání složky dávky na bydlení kvůli kvalitě bydlení

Jakou změnu přináší novela: Nově by rodina přišla o dávku na bydlení v případě, že by bydlení bylo shledáno jako nevyhovující.

Na koho změna dopadne: Toto opatření zasáhne zejména chudší rodiny a jednotlivce, kteří si nemohou dovolit kvalitnější bydlení. Podpora v bydlení jim umožňuje mít bydlení alespoň nějaké. Pokud o ni přijdou, nebudou si moct dovolit bydlení žádné. Rozhodně jim to nepomůže získat kvalitnější bydlení.

Co navrhujeme a proč: Složka dávky na bydlení by neměla být podmíněná kvalitou bydlení. V případě zjištění nekvalitního bydlení by měl být ihned informován obecní úřad s podnětem k zahájení sociální práce a hledání vhodnějšího bydlení pro dotčenou domácnost.

“Z praxe víme, že snižovat počet domácností v nevyhovujícím bydlení je možné jedině skrze opatření, která snižují rizika na straně majitelů, jako jsou programy garancí doprovázené asistencí v bydlení. Proto s nadějí vyhlížíme schválení zákona o podpoře bydlení, který i v Česku umožní systémový rozvoj těchto nástrojů. V stávající situaci, kdy obdobný zákon ČR nemá, považujeme odebrání či nepřiznání složky dávky na bydlení kvůli kvalitě bydlení za velmi rizikový krok, který bude znamenat ztrátu bydlení a ne řešení situace dotčené domácnosti. Zejména u rodin s ohroženými dětmi může ztráta bydlení vést k porušení celé řady práv dětí, včetně práva na rodinný život,” komentuje ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.

5. Podmínky veřejné služby tak, aby nevznikalo otroctví

Jakou změnu přináší novela: Podle návrhu má veřejná služba, jakožto součást individuálního akčního plánu dlouhodobě nezaměstnané osoby, vést k zachování, popř. rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které dlouhodobě setrvávají ve stavu nezaměstnanosti a mají objektivní nebo subjektivní problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání a nepatří mezi zranitelné osoby z důvodu věku nebo zdravotního stavu.

Co navrhujeme a proč: Veřejná služba by měla být vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu, a to vůči státním organizacím nebo obchodním korporacím vlastněným státem či územními samosprávnými celky, případně vůči nestátním neziskovým organizacím.

Odůvodnění: Současná podoba veřejné služby mimo pracovněprávní vztah vytváří nerovnost a může vést k zneužívání. Zavedení pracovněprávního vztahu by pomohlo lépe začlenit osoby do pracovního kolektivu a zajistit jejich právní a finanční ochranu.

Pevně věříme, že výše navržené úpravy významně sníží rizika ztráty bydlení u sociálně slabší a zranitelné skupiny obyvatel a přispějí k ochraně dětí před stigmatizací a rozpadem rodiny. Zavedení ochranné lhůty pro osoby, které opouštějí detenční nebo vazební zařízení, ale také u osob opouštějících dětské domovy a ústavy přispěje k jejich úspěšné integraci do společnosti. V případě osob po propuštění z výkonu trestu významně přispěje ke snížení recidivy a bezpečnosti v celé společnosti. Proto žádáme zodpovědné činitele o revizi navrhovaných ustanovení a úpravu zákona tak, aby naplňoval své poslání podpory a pomoci a nezhoršoval situaci sociálně slabších rodin.

O AOOV

V českých věznicích si odpykává trest přes 19 000 lidí. Patříme k zemím s nejvyšším počtem v Evropské Unii. Index uvěznění se nedaří snižovat, i když kriminalita klesá. Více než 60 % propuštěných se do vězení vrací. Jednou z příčin je absence funkčního systému kontinuální práce s odsouzenými před výstupem z vězení a po propuštění. Právě tuto problematiku řeší Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV), která sdružuje organizace, odborníky a propojuje různé aktéry v oblasti vězeňství a trestní justice. Cílem AOOV je společně prosazovat progresivní změny v oblasti integrace trestaných osob do společnosti a spoluvytvářet systém, který zohledňuje zájmy a potřeby trestaných osob, obětí i celé společnosti. Bližší informace o AOOV jsou uveřejněny na stránkách www.aoov.cz.