Nenechte si ubližovat

Domov je místo, kde bychom se měli cítit nejbezpečněji. Pro mnoho žen je však domov místem, kde prožívají utrpení, ponížení ze strany svého partnera. Nenechte si ubližovat je název projektu, který vznikl díky společnému úsilí KRAV MAGA GLOBAL a Avon proti domácímu násilí. Cílem tohoto projektu je zvýšit bezpečnost žen a dětí, upozornit na problematiku násilí, nabídnout informace, pomoc a řešení. Nenechte si ubližovat je také název akce zaměřené na problematiku domácího násilí, která se konala v sobotu 22. srpna 2015 ve Žlutých lázních v Praze – Podolí. Obsahem akce byly zajímavé přednášky, svědectví obětí domácího násilí, praktické workshopy sebeobrany a jógy i film o domácím násilí z cyklu oběti s názvem Hadí tanec s Ivanou Chýlkovou a Aloisem Švehlíkem v hlavních rolích. Záštitu nad akcí převzala MČ Praha 4 a Magistrát hl. m. Prahy.

O domácím násilí s Evou Hurychovou
Mnozí lidé znají Evu Hurychovou jako známou zpěvačku, která spolupracovala se skupinou Bacily Václava Neckáře. Méně lidí ji zná jako členku Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách, který působí pod Úřadem vlády ČR a spolupracovnici organizace proFem o. p. s., která pomáhá obětem domácího násilí. Eva Hurychová má nejen teoretické znalosti této problematiky, domácí násilí zakusila na vlastní kůži. Na jejích webových stránkách http://www.evahurychova.cz/clanky/pomoc-obetem-domaciho-nasili.html je Evina schránka evinaschranka@email.cz, které se mohou svěřovat oběti domácího násilí.
Na akci „Nenechte si ubližovat“ jsem se dozvěděla, že každá žena se může stát obětí domácího násilí. Zeptala jsem se Evy Hurychové, jak lze tomu předejít. „Žena musí hned zpočátku nastavit svému partnerovi hranice, což mnoho žen nedělá. V mnoha případech lze nastavením hranic, za které partner nesmí, předejít domácímu násilí. Domácí násilí se vyvíjí pozvolna.“ Pochopila jsem, že agresor používá taktiku nazývanou „cukr a bič“, kterou svoji oběť tyranizuje a ovládá. Využila jsem možnosti zeptat se Evy Hurychové, jak může takové ženě pomoci její okolí. „Problematika domácího násilí je velmi složitá. Oběť se musí rozhodnout sama, že chce pomoci, že chce odejít od agresora. Nikdo jí k tomu nemůže nutit. Jediné, co může okolí pro oběť udělat, je nastavit jí zrcadlo. To znamená ukázat jí následky jejího rozhodnutí, ukázat jí, kam dojde, pokud setrvá ve stávající situaci.“
O domácím násilí s organizací proFem

Organizace proFem o.p.s již od roku 1993 pomáhá ženám, které se staly oběťmi domácího násilí. Od počátku se tato organizace zaměřovala na problematiku porušování ženských práv, zejména v oblasti domácího násilí. Organizace proFem má nemalou zásluhu na ukotvení pojmu domácího násilí v českém trestním právu. Mezi hlavní činnosti této organizace patří odborné sociální a právní poradenství obětem domácího násilí. Poradenství je poskytováno telefonicky, prostřednictvím internetu i osobně.

Jednou z hlavních překážek, kterou musí oběť domácího násilí překonat, aby se mohla vrátit do běžného života, je nízké sebevědomí. Zeptala jsem se jedné z pracovnic proFem o. p. s., jak pomáhá v tomto směru organizace proFem ženám. „Nízké sebevědomí je velká překážka. Agresor velmi dobře ví, že pokud vyvolá ve své oběti nízké sebevědomí, bude jí snáze ovládat. Člověk s nízkým sebevědomím je přesvědčen o své neschopnosti, bezmocnosti.
Zdravé sebevědomí je podmínkou šťastného života. Získat zpět zdravé sebevědomí je běh na dlouhou trať. Kromě sociálního a právního poradenství poskytujeme psychoterapeutické služby, na kterých se ženy pomocí terapeuta učí znát svoji cenu, učí se znát, že si zaslouží šťastný a spokojený život bez násilí. Agresor vyvolává ve své oběti falešné výčitky, pocit neschopnosti, méněcennosti, bezmocnosti a pocit, že si oběť zaslouží takové hrubé a kruté zacházení.“

Domácí násilí má dopad nejen na tělo a duši ženy, ale i na její peněženku. Agresor jí může donutit k tomu, aby si půjčovala peníze. Zeptala jsem se pracovnice proFem o. p. s., jaké je v tomto případě řešení. „Řešení je velmi obtížné. Nejlepší je nic si nepůjčovat, nepodepisovat žádnou smlouvu o půjčce, nenechat se k tomu donutit. Zákon sice stanovuje, že smlouva podepsaná pod nátlakem je neplatná, je však velmi obtížné to dokázat. A mnohdy bohužel oběti zůstanou dluhy, do kterých ji vehnal agresor.“ V areálu Žlutých lázní jsem viděla fotografie žen, obětí domácího násilí, které se nechaly fotografovat v rámci projektu Úcta bez talentu, obětí, jejichž příběh měl šťastný konec. Je mnoho takových příběhů se šťastným koncem? „Naopak, šťastný konec má jen málo z nich,“ zněla odpověď pracovnice proFem o. p. s. Nejlepší je předejít domácímu násilí, k tomu je však třeba mít informace: „Provádíme osvětu formou přednášek na školách, vydáváme také odborné publikace s touto tematikou. Máme také stánky na různých akcích, kde podáváme veřejnosti informace o této problematice.“ Více informací o neziskové organizaci proFem o. p. s. je možné najít na webových stránkách http://www.profem.cz/o-profem.aspx.

Jak se bránit manipulátorům

Kouč a spisovatel Mark Dzirasa se podělil s návštěvníky akce o své bohaté zkušenosti. „Kdo má jasný cíl a nemá strach, je naprosto imunní vůči všem manipulativním technikám. Všechny tyto techniky využívají strachu potenciální oběti i toho, že nemá stanovený jasný cíl. Kdo nemá jasný cíl, váhá, zatímco ten, kdo má jasný cíl, se rozhoduje rychle. Má totiž jen dvě možnosti, buď mu možnost „zapadne“ do jeho cíle nebo ne. Když má dívka přijít na první rande a ví přesně, jak by měl vypadat její partner, okamžitě se rozhodne, zda se s ním sejde podruhé nebo ne. Ví, zda chování jejího partnera je v souladu s jejím cílem, tedy s tím, jak by měl její partner vypadat, nebo ne. Strach je výborným pomocníkem manipulátorů. Strach má mnoho podob, např. dívka nebo žena má strach, že si jí nikdo nevezme, že zůstane sama, oběť domácího násilí se bojí, že se sama s dětmi neuživí, zaměstnanec se bojí, že když přijde o práci, nebude mít peníze na splácení hypotéky. Je potřeba zbavit se strachu, slova typu „Neboj se“ jsou k ničemu, oběť musí svůj strach pojmenovat, najít v sobě vnitřní sílu ho překonat. Pro ženu, která prožívá domácí násilí, je dobré tajně si vést deníček, do kterého si zapisuje své prožitky, svá utrpení. Když začne listovat deníčkem, vidí, co vše jí její partner provedl, kdy a jak často, mnohdy dostane sílu vyhledat pomoc. Pokud si své bolesti, utrpení způsobená agresorem nenapíše, je tomu jinak. Mozek se chová zvláštně, nepříjemné věci vytěsňuje.“ Kouč Mark Dzirasa se také zmínil o důležitosti úhlu pohledu. „O šťastném životě rozhoduje také úhel pohledu. Například když žena zjistí, že je těhotná, začne najednou vidět kolem sebe těhotné ženy, obchody s kočárky, dětským oblečením a další výbavičkou pro malé děti, jesle a další zařízení pro malé děti. To, co viděla, bylo i předtím, pouze ona to neviděla, protože měla jiné zájmy, jiné potřeby a tím i jiný úhel pohledu.“

Svědectví obětí domácího násilí

Paní Eva, paní Tereza a paní Linda jsou ženy, které zažily domácí násilí a kterým se podařilo vrátit se do běžného života. Tyto ženy chtějí svým svědectvím pomáhat obětem domácího násilí.

Příběh paní Evy
Potkala jsem prince na bílém koni. Jednou za námi přijel, kleknul si k dětem a zeptal se jich, jestli mu dovolí chodit s jejich mámou, protože ji miluje. Byla to velká love story. Trvala ale pouze do doby, než jsem onemocněla. Zdravotně jsem na tom byla dost špatně, ale místo pochopení jsem začala slýchat slova jako špíno, socko, lemro či neschopné hovado. Z občasných záchvatů vzteku se stala permanentní masáž, která nebrala konce. Po pár měsících jsem byla tak zlomená, že jsem se pokusila o sebevraždu. Nepovedlo se. I po návratu z psychiatrie mi tak intenzivně vštěpoval, že jsem špína, až jsem se ve vaně začala mýt savem a drátěnkou. Od slov přešel i k pěstem a nakonec se mu do cesty postavil můj sedmiletý syn. Té noci jsem našla sílu definitivně odejít. Nyní jsem již dlouho šťastná se svým současným mužem, který před problémy nezavírá oči. Slepota ubližuje.

Příběh paní Terezy
Manipulace, žárlivost, nevěra, obviňování a ponižování. Stále se to stupňovalo. Nakonec jsem zjistila, že jsem nula, co nestojí za nic. Přežívala jsem v tom pocitu až do doby, než se na mém krku objevily jeho ruce a já nemohla dýchat. Jeho oči byly chladné a já nevěřila, že to přežiji. Je to otec mých dětí, ale najednou mi byl tak moc cizí. Bála jsem se jeho příchodu domů a nevěděla jsem, jak dětem vysvětlit, že se doma necítím bezpečně. Byla jsem už skoro na dně, ale začala jsem zase věřit, že ta chyba není ve mně a to mi dodalo sílu ho opustit. Protože dokud si nepřiznáš pravdu, nemůžeš začít znovu. A věř mi, make-upem pravdu nezakryješ!

Příběh paní Lindy
Bít mě začal po půl roce vztahu vždy, když u toho nikdo nebyl. Kradl mi peníze, zlato a vše, co mělo nějakou cenu. Spadl do drog a já se tam ponořila za ním. Zřejmě jsem se ho pokoušela pochopit, abych o něj nepřišla. Jednou mě zbil tak, že jsem zůstala ležet s nohou vykloubenou z kyčle a v obličeji by mě nepoznala ani vlastní máma. Utekla jsem od něho pryč. Sebrala jsem sílu a utekla od všeho. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se dokázala zbavit závislosti na drogách, ale podařilo se a jsem znovu šťastná. Kdo mlátí ženy, na víc nemá koule.

Mnohé oběti domácího násilí se stydí, to, že se staly oběťmi domácího násilí, považují to za svoji prohru. Je těžké podat o tom svědectví, ještě těžší je napsat podrobnosti o prožitém domácím násilí a zveřejnit je. V knize „Rok Patrika“, která vyjde letos na podzim, popisuje její autorka Klára Bártová svůj příběh oběti domácího násilí. Kniha je psaná čtivě, s lehkostí a nadhledem. Část knihy „Rok Patrika“, a tím i část prožitků její autorky si můžete přečíst na http://klarabartova.blog.idnes.cz/. Věděla jsem, že sebevědomí hraje velkou roli v životě oběti domácího násilí, nízké sebevědomí člověka sráží, paralyzuje. Využila jsem možnosti zeptat se Kláry Bártové, jak se jí podařilo získat zpět zdravé sebevědomí. „Ke znovuzískání zdravého sebevědomí mi pomohla moje malá dcerka. Když jsem jí jednou slyšela plakat jinak než obvykle, uvědomila jsem si, že moje dcerka chce šťastnou a spokojenou mámu. To mi dalo sílu okamžitě se zvednout.“

Jak si nenechat ubližovat?

Odpověď na tuto otázku najdeme na webových stránkách http://nenechtesiublizovat.cz/. Na těchto stránkách mohou ženy najít informace, jak předejít domácímu násilí i jak se mu bránit, včetně mapy pomoci, která obsahuje adresy, na které se může oběť obrátit. Kromě nezbytných informací je dobré se naučit bránit útokům agresora, k tomu slouží izraelský systém sebeobrany KRAV MAGA, což v překladu z hebrejštiny znamená „boj zblízka“. Systém KRAV MAGA je považován za nejefektivnější sebeobranný a taktický systém na světě. Více informací o tomto systému sebeobrany se můžete získat na webových stránkách http://www.krav-maga.cz.
 

Autorka: Evžena Janovská