Nemají střechu nad hlavou. Víte, jak poskytnout druhému člověku okamžitou pomoc?

Jdete po městě a najednou uvidíte ležet na zemi nebo na lavičce postavu. Dýchá? Nedýchá? Je to bezdomovec, opilec, který usnul po cestě z party, nebo se někomu udělalo špatně? Asi jenom spí, ne? Všechny tyto otázky se nám mohou honit hlavou, ale jedna základní je přebíjí všechny. „Co mám dělat?“ A tak se může stát, že člověk radši přidá do kroku, než aby se zastavil a zkusil zjistit, co se doopravdy děje.

U dopravních nehod statistika uvádí, že zastaví jeden z deseti řidičů. Kolik lidí asi zastaví u člověka ležícího na zemi? Jen přečkat zimu na ulici přitom není snadné. Úmrtnost lidí bez domova se v zimním období pohybuje kolem 1 až 2 procent. Letošní zima si několik obětí vybrala. Okamžitou pomoc může člověk na ulici potřebovat kdykoliv, nejen v zimních mrazech. „Když vidíte lidi bez domova, chcete jim často pomoci, zvlášť v zimě. Ale jak? Nejde jen o peníze nebo jiné dary, svůj význam má i prosté projevení zájmu,” uvádí Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork, která spustila kampaň #hlavněpřežít. Důležité je podle ní nezapomenout, že opravdu může jít i o život.
Jak udělat první krok? Pokud vidíte člověka, který by mohl potřebovat pomoc, nejprve jej oslovte. „Reakce člověka na ulici může být odmítavá. Tito lidé jsou často vystaveni násilí a bývají tak obvykle k cizím lidem nedůvěřiví,” vysvětluje Zikmundová. Nenechte se proto odradit hned první větou. „Vykejte, mluvte s respektem a zeptejte se obyčejně, zda nepotřebuje pomoci,” dodává. Můžete danému člověku nabídnout peníze nebo to, že mu třeba koupíte oběd či čaj. Můžete také zavolat do nízkoprahového denního centra nebo noclehárny a zeptat se, jestli by pro něj měli místo. Takovou službu např. nabízí Armáda spásy. Budete tak mít jistotu, že daný člověk dostane potřebnou péči a nebude mrznout na ulici.
Nevíte, kam přesně volat? Ve všední den je podle streetworkerů nejlepší kontaktovat některý z terénních programů, např. na Naději ČR, bez ohledu, jestli je daný člověk jeho klientem, či nikoliv. Existují i noční terénní programy, případně se můžete obrátit na linku 156, kde se s nimi spojí nebo zkontaktují dispečink Centra sociálních služeb Praha. V případě, že dotyčný člověk je podle vašeho mínění v ohrožení života, je ovšem podle streetworkerů bez větších rozmyslů na místě volat záchranku na čísle 155. Na příjezd záchranářů byste v ideálním případě měli vyčkat. Právě fakt, že lidé nevědí, koho přesně kontaktovat, je od pomoci ve finále bohužel odradí nebo se stává, že udají záchranářům nepřesné informace a místo opustí.
Žádnou z výše uvedených možností přitom podle pracovníků s lidmi bez domova nic nemůžete zkazit. „Strážníci, záchranáři a terénní pracovníci si informace mezi sebou předají a můžou danému člověku poskytnout okamžitou i následnou pomoc,” uzavírá Zikmundová.
Kompletní přehled různých způsobů pomoci lidem bez domova najdete v manifestu na stránkách www.pracenaulici.cz.


Telefonní čísla, která si můžete uložit pro Prahu:
●    záchrannou službu na lince 155
●    městské strážníky na lince 156
●    terénní program Arcidiecézní charity Praha na čísle +420 731 629 585
●    terénní program Armády spásy na čísle +420 777 497 200
●    terénní program Centra sociálních služeb Hl. m. Praha na číslech +420 605 351 332 nebo 739 440 771
●    terénní program Naděje na čísle +420 733 390 610