Ludmila Bakonyi Selingerová

"Je to práce, která nejde dělat s nezájmem. Naučí vás empatii, nadhledu a zbaví jakýchkoliv předsudků, je v tom velká radost i frustrace a vyčerpání."

Pracovala jste s mentálně postiženými klienty. Jaká to byla práce a co Vám to přineslo?

Prací s mentálně postiženými klienty jsem začínala. Nejprve v ÚSP Vlašská, kde jsem se věnovala převážné lidem s downovým syndromem a autismem a poté v Modrém klíči, kde jsem pracovala v chráněném bytě s mentálně postiženými vozíčkáři. Je to práce, která nejde dělat s nezájmem, nebo pouze pro peníze, kterých je ostatně v tomto sektoru velký nedostatek. Naučí vás empatii, nadhledu a zbaví jakýchkoliv předsudků. Je v tom velká radost i frustrace a vyčerpání. Přála bych si, aby bylo této problematice věnováno více zájmu. Po těchto zkušenostech jsem zakotvila v mateřské škole ve třídě specializované na ADHD, autistické rysy a děti s odkladem školní docházky, kde jsem strávila posledních 11 let. Atmosféra v podobném kolektivu je velice silná a motivující a i přes to, že ve státním školství nejsou ideální podmínky (finance, 28 dětí na jednu učitelku), se do mě hluboce zapsala.

Na jakých charitativních projektech jste se podílela?

K charitativním projektům jsem se dostala přes redaktorku a koordinátorku projektů Petru Lazákovou, které jsem tvořila jako první říkanky na CD Do Afriky nejen za pohádkou, které vznikalo jako osvěta pro děti a podpora Afrických projektů UNICEF. Poté jsem navázala spolupráci s Člověkem v tísni a realizovali jsme u mne ve třídě projekt Persona dolls, navštěvovali jsme a pořádali sbírky pro Domov Sue Ryder. S organizací Greenpeace jsem spolupracovala na kampani proti palmovému oleji tvorbou autorské pohádky. Největší zkušeností pro mne byla účast na projektu CD Do Sýrie nejen za pohádkou s organizací Adra.

Jaká byla spolupráce s Adrou?

Plánovali jsme upozornit na problémy v Sýrii už několik měsíců před začátkem uprchlické krize. Situace se tam zhoršovala a nikdo o tom nemluvil. Připravili jsme materiály, napsala jsem syrsky laděné pohádky, Petra Lazáková sehnala spolupracovníky a finance, vše řídila a když se mělo jít natáčet, bylo zrovna září 2015, propukla krize. Vzbuzovalo to velké vášně. Bylo to neuvěřitelné. Díky projektu Adra zajistila chod vzdělávacího centra pro 150 syrských dětí v Bejrútu v Libanonu. Zde se jim dostalo nejen vzdělání, ale i psychologické péče a stravy.

Nyní se hodně věnujete ekologii. Čemu aktuálně?

Od roku 2014 jsem vydala 4 dětské knihy o přírodě (hmyzu, ptácích a rybách) a toto téma je pro mne zcela zásadní. Po práci na předchozích projektech a působení v divadelním souboru pro děti, jsme se s dvěma kolegyněmi rozhodly, že budeme směřovat úsilí k enviromentální výchově. Založily jsme spolek Ekosrdcař z.s. a nyní sbíráme na platformě HITHIT finance na pilotní projekt s názvem "Co sežral žralok". Jedná se o CD a knihu o nenasytném žralokovi. Součástí je humorná pohádka, autorské písničky, říkanky a ilustrace vytvořené dětmi v ZUŠ Šárecké údolí. Obsahuje také fotogalerii znečištěné krajiny z celého světa a informativní část věnovanou všem druhům odpadů i s tipy a poznámkami, kde vyhledat více informací a jak s tématem s dětmi pracovat. Připravujeme rovněž putovní divadelní hru a besedu, kde budeme s dětmi probírat odpady přímo na veřejných akcích.

Více o projektu naleznete zde: www.hithit.com/cs/project/5567/vydani-knihy-a-cd-co-sezral-zralok