Konference AOOV popsala nejdůležitější trendy v oblasti vězeňství

U nás se připravuje otevřená věznice ve Velkých Přílepech, rozbíhá se restorativní program ReSet a další, velkým tématem je digitalizace věznic. Připravovaná databáze AOOV dostane rychleji potřebnou pomoc k lidem před nástupem do vězení, ve vězení i po propuštění

Praha, 29. května 2024: Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) uspořádala závěrečnou konferenci k projektu Zlepšení přístupu k postpenitenciární péči. Součástí tohoto projektu bylo vytvoření databáze organizací, které působí v oblasti péče o lidi po výkonu trestu. Prototyp databáze AOOV vyvinula v rámci evropského programu Zaměstnanost plus. AOOV věří, že databáze usnadní a urychlí přístup lidí ve výkonu trestu odnětí svobody ke službám postpenitenciární péče a zefektivní tak propojení odborné podpory poskytované ve vězení a po propuštění. Databázi by měli zatím využívat odborníci, kteří kontakty na potřebné služby zprostředkují. Do budoucna AOOV uvažuje, že by databázi mohli využívat i klienti, a to i ve výkonu trestu.

Hlavní trendy v oblasti vězeňství

V rámci akce se konala také panelová diskuze k evropským a českým trendům ve vězeňství a trestní justici. Mezi hlavní trendy patří snižování vězeňské populace a podpora efektivních alternativ k uvěznění. Ve světě můžeme sledovat snahu o izolaci pouze skutečně nebezpečných osob. Velký důraz je kladen na propojení penitenciární a postpenitenciární péče. Nedílnou součástí vězeňství se stává koncept restorativní justice. Jedním z hlavních trendů je např. koncepce tzv. Smart prisons, tedy digitalizace věznic a využívání moderních technologií (VR, AI apod.) a on-line komunikace s vnějším světem i uvnitř věznice. Rozvíjí se také malé, komunitní věznice, které prosazuje evropská síť RESCALED. Jejich šíření nedávno podpořila i Rada EU díky iniciativě belgického předsednictví.

“Vyvíjí se i justice, před rokem 89 byl hlavním trestem z 90 % trest odnětí svobody. Od té doby jsme ušli obrovský kus cesty. Soudy se dnes daleko více snaží o restorativní přístup, hledání potřeb oběti a přijetí odpovědnosti pachatele na základě individuálního přístupu. Výsledkem je potom např. větší množství alternativních trestů, jejichž cílem je skutečná snaha o nápravu pachatele,” uvedl na konferenci Martin Lýsek, soudce Krajského soudu v Olomouci.

Příklady dobré praxe:

Finsko - vybavení cel notebooky a systémem PriSec

Hämeenlinna prison, Pyhäselkä Prison – systém Doris (Digitally Organised Rapid Information System)

Anglie a Wales – samoobslužné kiosky, telefony a notebooky na celách

ČR – testování samoobslužných kiosků

Dalším z trendů je pak například provázanost penitenciární a systémové postpenitenciární péče ve spolupráci s NNO. Příkladem dobré praxe jsou v Nizozemí přechodové domy Exodus, v ČR je pak příkladem Case Management (práce s vězni s drogovou závislostí) nebo probační dům Písek.

V diskuzi vystoupili Jonáš Lučný, GŘ Vězeňská služba ČR, Martin Lýsek, soudce Krajského soudu v Ostravě, Marta Miklušáková, MPSV, Tereza Řeháková, ředitelka programů Institutu pro restorativní justici a Gabriela Slováková, MSp.

“Myšlenku profesního propojování nás všech, kteří působíme v oblasti penitenciární péče, všichni vítáme. Doufám, že projekt bude úspěšný a prospěšný nám všem,” uvedl Simon Michailidis, generální ředitel Vězeňské služby.

Součástí dalšího programu konference byla prezentace výstupů z testování databáze poskytovatelů služeb penitenciární a postpenitenciární péče a také představení postupu realizace a implementace databáze do praxe. V první fázi je projekt zacílený na odborníky. Do vývoje databáze se zapojili zaměstnanci významných institucí penitenciární a postpenitenciární péče, zejména z í Vězeňské služby ČR, i z Probační a mediační služby a neziskových organizací, sociální kurátoři, lidé s žitou zkušeností z výkonu trestu a další. Na vývoji prototypu databáze pracovali společně v rámci dvou interaktivních mezioborových setkání.

„Lepší informovanost zaměstnanců napříč organizacemi bude přínosem pro vzájemnou spolupráci. Usnadní jim navazování vztahů, nalezení služeb dle potřeb klienta a předání relevantních kontaktů,“ uvádí Jaroslav František Žák, člen výboru AOOV a vedoucí střediska sv. Vincenta a sv. Josefa v Oblastní Charitě Třebíč.

Asociace počítá, že se do databáze budou moct registrovat všichni klíčoví aktéři penitenciární a postpenitenciární péče. Na samostatném profilu budou moct uvést informace o své organizaci, pobočkách a o svých službách. V detailu služeb budou informace o tom, pro koho jsou vhodné, jakou mají kapacitu apod. Obsažené informace a také kritéria pro vyhledávání napříč nimi si definovali sami odborníci. Na jejich podnět je v databázi také tzv. kontaktní lístek. Ten obsahuje klíčové informace pro klienta, které pracovník vytiskne a předá klientovi. Připravuje se vytvoření uživatelských účtů, které umožní, že si organizace budou moci samy vložená data aktualizovat a řada dalších funkcí.

O AOOV

V českých věznicích si odpykává trest přes 19 000 lidí. Patříme k zemím s nejvyšším počtem v Evropské Unii. Index uvěznění se nedaří snižovat, i když kriminalita klesá. Více než 60 % propuštěných se do vězení vrací. Jednou z příčin je absence funkčního systému kontinuální práce s odsouzenými před výstupem z vězení a po

propuštění. Právě tuto problematiku řeší Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV), která sdružuje organizace, odborníky a propojuje různé aktéry v oblasti vězeňství a trestní justice. Cílem AOOV je společně prosazovat progresivní změny v oblasti integrace trestaných osob do společnosti a spoluvytvářet systém, který zohledňuje zájmy a potřeby trestaných osob, obětí i celé společnosti. Bližší informace o AOOV jsou uveřejněny na stránkách www.aoov.cz.