Kde koně pomáhají a Tamjdem s nimi!

„Noví lidé, nové zážitky, které si budu pamatovat do konce života. Prostředí bylo perfektní, konkrétně koně, kočky, psi, čistý vzduch. Projížďka na koních a práce s nimi byla skvělá a majitelé jsou také perfektní!“

Na Víkendovku 9.-11. května jsme se vydali ve skupině 8 českých dobrovolníků na pomoc neziskové organizaci jménem Ryzáček. Poznávacím znamením na autobusové zastávce ve vesničce Vyšehorky byl kůň a za ním schovaná paní Alena. V ten moment nám došlo, že víkend bude plný nových zážitků, zajímavé práce i zábavy, a že s koňmi ještě určitě něco zažijeme.

 

 

Po páteční večeři jsme se v prezentaci od paní Alenky dozvěděli, jak Ryzáček funguje, že se zabývá hiporehabilitací, a to terapií při jízdě na koni pro lidi s fyzickým handicapem a taky aktivitami s využitím koní. Naučili jsme se, že koňský pohyb má 3D rozměr, že umí léčit a že tyto terapie jsou však pro koně těžká práce. Seznámili jsme se i s aktivitami s využitím koní například i bez koní.

Důležitou součástí péče o koňské pomocníky Ryzáčka je zajištění a údržba potřebného zázemí nejen pro samotné aktivity a trénink, ale samozřejmě také pro jejich odpočinek a volný pohyb, který potřebují k načerpání sil do další práce. 

Celou sobotu jsme tedy strávili opravou rozpadlých ohrad. Počasí nám přálo a sešla se skvělá parta lidí, a tak byla během Víkendovky odvedena spousta kvalitní práce. Činili jsme se na plné obrátky, a tak jsme zvládli vysekat i velmi vzrostlé stromové nálety, odnést a odtahat popadané dřeviny zasahující do ohrad a také odstranit uhnilé dřevěné ohradové sloupy a ohradníkové pásky. Celé pastevní ohrazení jsme v neděli dopoledne obnovili a koně jsme doprovodili na cestě do jejich „nového“ výběhu.

 

 

Víkendovka nebyla pouze o tvrdé práci, ale také o nových až těžko uvěřitelných zážitcích. V sobotu dopoledne jsme měli šanci sami si vyzkoušet hipoterapii na koňském hřbetě. Seznámili jsme se s péčí o koně a se základními pravidly komunikace s nimi. Zkusili jsme si aktivity s využitím koní, kdy jsme si na koně nejdříve chvíli hráli sami a pak jsme zkoušeli s koněm couvat a dávat mu jiné různé pokyny. Během sobotní večeře, kterou jsme trávili s koňmi ve výběhu, jsme se s nimi opravdu spřátelili, a to když nám strkali hlavu do talíře s gulášem nebo chtěli ujíst našeho chleba.

Jedna z dobrovolnic této Víkendovky svou zkušenost shrnula takto: „Noví lidé, nové zážitky, které si budu pamatovat do konce života. Prostředí bylo perfektní, konkrétně koně, kočky, psi, čistý vzduch. Projížďka na koních a práce s nimi byla skvělá a majitelé jsou také perfektní!“