Happening Tisíc kilo

Podle zpráv Informačního centra OSN se každým rokem vyhodí 1,3 miliardy tun potravin, které nejsou závadné. V Evropě a Severní Americe připadá na jednoho člověka 95 až 110 kg vyhozeného jídla ročně. Plýtvání potravinami je nejen neekonomické, ale také neetické a neekologické. Na plýtvání jídlem upozornila skupina „Zachraň jídlo“ happeningem s názvem Tisíc kilo, který se konal 18.10 2014 na piazettě Národního divadla.

 

Podle zpráv Informačního centra OSN se každým rokem vyhodí 1,3 miliardy tun potravin, které nejsou závadné. V Evropě a Severní Americe připadá na jednoho člověka 95 až 110 kg vyhozeného jídla ročně. Plýtvání potravinami je nejen neekonomické, ale také neetické a neekologické. Na plýtvání jídlem upozornila skupina „Zachraň jídlo“ happeningem s názvem Tisíc kilo, který se konal 18.10 2014 na piazettě Národního divadla.

Happening Tisíc kilo

Happening Tisíc kilo se konal v sobotu 18 října od 9:00 na piazettě Národního divadla. Organizátorem tohoto happeningu byla skupina „Zachraň jídlo“, která se dostala do povědomí veřejnosti loňskou akcí Hostina pro tisíc. Akce přilákala mnoho lidí, na piazettě Národního divadla se tvořily fronty již před devátou hodinou. Na happeningu se za symbolickou cenu prodávaly přebytky zeleniny malých a středních zemědělců z okolí Prahy. Zelenina sice v některých případech byla méně vzhledná, to však nemělo žádný vliv na její kvalitu a výživovou hodnotu. Zeptala jsem se jedné „záchranářky jídla“, co je cílem této akce a zda takových akcí bude více. „ Akci pořádáme vždy jednou za rok, loni to byla akce Hostina pro tisíc, letos je to akce Tisíc kilo. Cílem této akce je nejen upozornit na plýtvání jídlem, ale také na to, aby lidé darovali přebytečné potraviny potravinové bance, která je rozdá potřebným.“ Pochopila jsem to jako výzvu pro zemědělce a další výrobce potravin např. pro majitele farem, a také pro obchodníky, stále však mi nebylo jasné, jak může v tomto směru pomoci ten, kdo není výrobce potravin ani je nenakupuje, neprodává. „ Lidé nám velice pomohou, když osloví drobné zemědělce a drobné farmáře, aby darovali své přebytky potravinové bance.“ Připadalo mi logické nevyhodit přebytky, ale dát je potravinové bance, která je daruje např. dětským domovům, azylovým domům pro matky s dětmi, domovům na půli cesty, apod. Avšak není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. „Každý, výrobce nebo obchodník, který chce darovat potraviny, musí nejprve zaplatit 15 % DPH a teprve potom může potraviny darovat potřebným,“ sdělila mi jedna „záchranářka jídla“.

Opravdu musí zemědělci, farmáři a obchodníci plýtvat jídlem?

Je zcela pochopitelné, že mnozí výrobci a obchodníci raději vyhodí neprodejné, ale nezávadné potraviny, než aby zaplatila 15 % DPH, aby je mohli darovat potravinovým bankám. Potravinové banky jsou nevládní, dobrovolnická, občanská sdružení, která shromažďují, skladují a přerozdělují nezávadné potraviny humanitárním nebo charitativním organizacím, ty je pak darují potřebným lidem. Mnoho lidí si pod pojmem chudoba, hladovění představí obyvatele  rozvojových zemí, avšak i v naší republice je nemálo lidí, kteří nemají dostatek finančních prostředků na jídlo. Pro tyto lidi jsou darované potraviny velkou pomocí. Evropská komise doporučuje zrušit tuto daň, naše republika je jednou z mála zemí Evropské unie, kde je tato daň zavedená. Kdyby dárci nemuseli platit DPH, sklady potravinových bank by se brzy naplnily. Zástupci potravinových bank a některé další neziskové organizace usilují o změnu tohoto zákona. Zatím marně.

Na výrobce i prodejce, kteří chtějí darovat potraviny, čeká kromě zaplacení 15% DPH ještě jedna překážka. Ta spočívá ve složitém vyplňování jednotlivých položek darovací smlouvy, což pro prodejce i výrobce znamená další ztrátu v podobě ztráty času pracovníků. Není divu, že nezávadné ovoce, zelenina, jogurty, apod., které jsou po vypršení lhůty minimální trvanlivosti, končí v kontejnerech. Tyto potraviny jsou sice zdravotně nezávadné a poživatelné, ale jsou neprodejné, protože se změnila jejich jakost, např. zelenina je povadlá. A nejen to, v popelnicích skončí i přebytky malých a středních zemědělců, kteří je dodávají obchodním řetězcům. Požadavky na množství dodaného ovoce, zeleniny se liší, a zemědělci musí splnit dodávky, jinak by museli zaplatit vysoké pokuty. To je důvod, proč zemědělci běžně produkují cca 140 % ovoce a zeleniny, což znamená, že 40 % nezávadného, ale neprodaného ovoce a zeleniny skončí v popelnici.

Ministerstvo financí změnu zákona neplánuje, protože prý by šlo o porušení evropské směrnice o DPH, jak uvádí Lidovky.cz, http://www.lidovky.cz/neprodane-jidlo-charite-tratime-na-tom-stezuji-si-obchody-pm5-/dobra-chut.aspx?c=A130920_130510_dobra-chut_mc. Avšak v mnoha zemích Evropské unie výrobci ani prodejci neplatí 15% DPH, neprodané potraviny jsou často darované charitě. Ministerstvo financí přišlo s řešením, ve kterém výrobcům a prodejcům potravin navrhuje, jak se mají dani vyhnout. Prý stačí, aby potraviny prodali za symbolickou cenu, např. za 1,- Kč, a tím se vyhnou dani i složitému vyplňování darovací smlouvy. I přes legislativní těžkosti některé obchodní řetězce, např. Globus, Albert, Tesco, dodávají potraviny potravinovým bankám.

O organizátorech akce Tisíc kilo

Organizátorem akce Tisíc kilo je skupina „ Zachraň jídlo“, jedná se o skupinu nadšenců, kterým není lhostejné plýtvání jídlem. O tomto velkém nešvaru naší společnosti se mnoho nemluví, skupina „Zachraň jídlo“ si proto vzala za cíl provádět v tomto směru osvětu a získávat dárce potravin pro potravinové banky. Jejich loňská akce Hostina pro tisíc ani letošní akce Tisíc kilo není řešením globálního plýtvání jídlem, avšak je prostředkem, jak tento problém zviditelnit. „Záchranářem jídla“ se může stát každý z nás, kdo nebude plýtvat potravinami, např. nevyhodí části zeleniny, které se dají využít, kdo bude šetrně nakupovat a správně skladovat potraviny. Skupina „Zachraň jídlo“ usiluje také o zprůhlednění potravinářského trhu, tj. aby se vedly a byly přístupné statistiky o plýtvání, tj. o tom kolik se plýtvá u jednotlivých výrobců, přepravců, prodejců i větších spotřebitelů, např. restaurací. Tato skupina se také zasazuje o to, aby výrobci i prodejci byli osvobozeni od placení daně z darovaných potravin, tak, jak to je v mnoha zemích Evropské unie.

Kdo ví o farmáři, který by mohl darovat nevyužitou zeleninu i ovoce, může kontaktovat skupinu „Zachraň jídlo“ na info@zachranjidlo.cz. Více informací o této skupině i její činnosti můžete najít na webových stránkách http://zachranjidlo.cz/.

Recept pro „záchranáře jídla“
Ředkvičky jsou u mnoha lidí oblíbenou zeleninou, málokdo však ví, že lze využít i listy ředkviček, např. přidat je do pesta.
Pesto z ředkvičkových listů a dýňových semínek (2 porce)
suroviny: 100 g dýňových semínek, 2 stroužky česneku, velký svazek ředkvičkových listů, 50 g parmezánu, 5 polévkových lžic, tj. 50 ml olivového oleje, sůl, pepř
postup: Opláchnuté a osušené ředkvičkové listy rozmixujeme spolu s dýňovými semínky, česnekem, parmezánem a olivovým olejem na pesto. Podle chutí osolíme, opepříme a zamícháme. Uchováváme v chladu, podáváme nejlépe s celozrnným pečivem.

Autorka: Evžena Janovská