Finanční gramotnost: Proč mít přehled o svých penězích?

Není žádnou výjimkou mít platby, které je třeba co nejdříve uhradit, přičemž do výplaty zbývá ještě několik dní. Někdy nás mohou zaskočit nečekané výdaje v podobě nedoplatku za služby, elektřinu, plyn či rozbité ledničky. V tomto případě přijdou na řadu finanční rezervy. Problém nastává, pokud žádné finanční rezervy nejsou. Nezbývá než si půjčit. Pokud nepůjčí banky, ochotně poskytnou půjčku různé nebankovní společnosti. Ty však obvykle mají takové podmínky, které vedou k pádu do dluhové pasti.

Předchozí článek naleznete zde: www.budupomahat.cz/clanky/financni-gramotnost

Není žádnou výjimkou mít platby, které je třeba co nejdříve uhradit, přičemž do výplaty zbývá ještě několik dní. Někdy nás mohou zaskočit nečekané výdaje v podobě nedoplatku za služby, elektřinu, plyn či rozbité ledničky. V tomto případě přijdou na řadu finanční rezervy. Problém nastává, pokud žádné finanční rezervy nejsou. Nezbývá než si půjčit. Pokud nepůjčí banky, ochotně poskytnou půjčku různé nebankovní společnosti. Ty však obvykle mají takové podmínky, které vedou k pádu do dluhové pasti.

Jak tomu předejít?

Je třeba si položit otázku, proč k tomu vůbec došlo. Odpověď není těžká: Neměli jsme přehled o svých penězích. K tomu, abychom měli přehled o svých penězích, slouží osobní rozpočet a pokud někdo má rodinu, tak rodinný rozpočet. K jeho tvorbě nám může stačit tužka a sešit, můžeme si ho také stáhnout z internetu a vyplňovat jednotlivé položky nebo si ho můžeme sami vytvořit v Excelu. Nezáleží na tom, jakou formu použijeme, důležité je mít přehled o svých penězích.

Jak vytvořit rozpočet?

Při tvorbě rozpočtu si rozdělíme množství peněz na příjmy a výdaje. Příjmy dále dělíme na pravidelné a mimořádné. Pravidelným příjmem může být např. mzda, důchod, mimořádným příjmem může být jednorázová brigáda, přeplatek za služby, apod. Výdaje dělíme na zbytné a nezbytné. Zbytné výdaje jsou takové výdaje, které můžeme, ale nemusíme mít, jako je např. koupě šatů, které nepotřebujeme, doma máme spoustu elegantních šatů, kupujeme je pouze proto, že se jedná o poslední model. Nezbytné výdaje naopak nesmíme omezit, jinak by nás postihly sankce. Kdybychom nezaplatili nájem, přišli bychom o střechu nad hlavou, pokud neuhradíme splátku půjčky či dluhu, naroste nám dluh o penále z prodlení. Při neuhrazení některých nezbytných výdajů nám sice nehrozí žádné sankce, přesto musíme tyto výdaje hradit. Není např. pochyb o tom, že potřebujeme jídlo. Do výdajů zahrneme také investice. Investice mohou být různé, např. do vzdělání a do osobního rozvoje, do nemovitostí, do starožitností, apod.

Není nutné vypisovat výdaje za jednotlivé věci. Bylo by velmi zdlouhavé a nepřehledné psát např. že dne 1. 7 2015 jsme utratili za máslo 30,- Kč, za chléb 15,- Kč, za cibuli 10,- Kč, za mléko 15,- Kč, za brambory 20,- Kč, za mrkev 20,- Kč. Jednodušší je sečíst jednotlivé položky potravin a zapsat celkový výsledek. Pokud chceme zjistit, kolik korun průměrně denně utratíme za jídlo, sečteme výdaje za potraviny za celý měsíc a výsledek vydělíme třiceti.

Jak vyhodnotit rozpočet?

Výsledek rozpočtu zjistíme, pokud sečteme všechny příjmy a výdaje za měsíc a od celkových příjmů odečteme celkové výdaje. Rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový. Je-li rozpočet přebytkový, což znamená, že příjmy jsou vyšší než výdaje, přebytek je odložen na tvorbu finančních rezerv, příp. jeho část putuje na investici. Je sice moudré investovat, záleží však na tom, do čeho investujeme, zda se nám investice vyplatí.

Při vyrovnaném rozpočtu, kdy příjmy se rovnají výdajům a při schodkovém rozpočtu, kdy výdaje převyšují příjmy, je třeba se nad sebou zamyslet. Naši předkové si v tomto případě položili otázku: Kde mohu ušetřit? Jaké výdaje si mohu dovolit se svými příjmy? Je sice dobré čerpat z pokladnice moudrosti našich předků, v tomto případě je však lepší položit si tuto otázku: Kde získám příjmy, abych si mohla dovolit všechny výdaje? Je dobré se zamyslet nad tím, kde získat zdroj dalších příjmů.

Někdy sice mohu na něčem ušetřit, musím však vědět, na čem se mi vyplatí ušetřit a na čem ne. Například nepotřebuji nový mobilní telefon, když mi ten starý, který mám, dobře slouží. Nemohu však šetřit např. tím způsobem, že moje strava bude jednostranná, např. bude složená pouze z chleba, másla, mléka, čaje a cukru. To tělu nebude stačit, budou mu chybět některé nezbytné látky, jako jsou např. některé vitamíny, minerály, vláknina. Tělo se za to po určité době odmění zdravotními potížemi, způsobenými nedostatkem některých potřebných látek.

Je tedy třeba přemýšlet nad tím, kde získat další příjmy. Například brigáda za 60,- Kč/hod hrubého není dobrým řešením. Tato brigáda je tak mizerně placená, že se nevyplatí. K tomu, abychom si vydělali takové množství peněz, aby se nám vyplatilo chodit na tuto brigádu, musíme na ní strávit spoustu času a energie. Obojí, čas i energie nám bude chybět, např. už nebudeme mít ani čas ani energii na efektivní plánování nákupu, na výhodný nákup. Na slevách a na akčních nabídkách můžeme ušetřit, potřebujeme však na to sílu i energii. Práce a současně brigáda nás tak vyčerpá, že něco bezmyšlenkovitě koupíme v obchodě, čímž utratíme pracně vydělané peníze, které bychom jinak neutratili.

Vyplatí se mít vedlejší pracovní poměr, či dlouhodobou brigádu, musí však být přijatelně finančně ohodnocená. Jedině tak se budeme moci posunout dál, budeme moci si vytvořit finanční rezervu a postupem času také vhodně investovat. Výbornou investicí je např. investice do vzdělání, která nám otevře možnost k získání lepšího přivýdělku či lepší práce a tím i vyšší výdělek. Mizerně placená brigáda nebo vedlejší pracovní poměr, nás pouze vyčerpá a ubere nám čas. Budeme se honit, dřít a výsledkem bude pouze přežívání, starost, stres a frustrace. Není třeba dodávat, že se po určité době objeví psychické a později i fyzické problémy.

Autorka: Evžena Janovská