Dobré místo, jak říká předsedkyně občanského sdružení Dobré místo pro život paní Věra Novotná, nemusí být jen v Olomouci, ale může být v každém městě, kde se lidé znají a kde chtějí konat dobro, aby bylo dobrým místem pro život.
Dobré místo pro život je olomoucké občanské sdružení dobrovolníků, kteří se ve svém volném čase věnují sociálně znevýhodněným skupinám. Dobré místo pro život propojuje organizace, které potřebují pomoc s těmi, kteří nabízejí svoji pomoc. Posláním občanského sdružení Dobré místo pro život je bourání lidských bariér mezi zdravými a handicapovanými lidmi. Nejedná se pouze o zdravotně postižené, ale o všechny lidi, kteří jsou znevýhodněné, např. děti z dětských domovů. Dobré místo pro život je hrdé na to, že dokáže pomáhat druhým bez dotací od města Olomouce, Olomouckého kraje, státu, Evropské unie. Více informací o občanském sdružení Dobré místo pro život mi sdělila jeho zakladatelka a předsedkyně paní Věra Novotná.
1/ Dobrovolníkem v občanském sdružení Dobré místo pro život se může stát každý. V jakých oblastech může Vašemu sdružení pomáhat? Jedná se pouze o jednorázové akce nebo o dlouhodobou spolupráci?
Naše sdružení poskytuje několik možností. Můžete se stát aktivním členem, patronem, který se stará o jednu z našich organizací. Patronství spočívá v tom, že o jednotlivém sdružení všechno víte, znáte jejich klienty, trávíte s nimi čas, připravujete pro ně akce, pomáháte jim řešit běžné denní starosti, popř. sháníte pro ně konkrétně finanční pomoc.
Nebo můžete pomáhat jako dobrovolník na konkrétní jedné akci. Například na plese, koloběžkiádě, handicap rally, apod.
Jsou partneři, kteří zavolají jen jednou za rok a řeknou, chceme věnovat deset tisíc, poraďte, kdo je teď potřebuje. Například fotbalisté SK Sigmy Olomouc vydražili dres za 30 tisíc korun, a my jsme se rozhodli udělat dětem v Credu a Jitru, což jsou děti na vozíčku nebo úplní ležáci na zahradě dřevěný altánek, aby mohli být v létě venku na zahradě. Nebo zavolá paní, že by ráda věnovala 20 tisíc a my koupili všem dětem v dětském domově v Olomouci jarní boty. Nebo jiný příklad: zavolala paní, že má restauraci a udělá tzv. dobro večeři a z jejího výtěžku jsme zaplatili klimoterapii pro jednu holčičku Simonku.
Potom máme partnery v oblasti mediální, nemáme finance na hrazení reklam, firmy v Olomouci nám je poskytují zdarma a my víme, že to dělat nemusí a vážíme si toho. Firma Profit nám vylepí plakáty na výlepové plochy, televize ZZIP nám točí reportáže, rádio Haná vysílá spoty, server olomouc.cz pouští bannery atd.
V Olomouci máme ještě jednu formu zvláštní pomoci a to takovou, že máme síť míst, kde se jedna koruna z něčeho dává ve prospěch někoho. Například NH hotel v Olomouci přispívá 1 Kč z kávy na děti z bývalého kojeneckého ústavu, dělají pro ně Mikulášskou besídku a hosty hotelu o možnosti přispět na děti informují. Máme i kavárnu pro děti s autismem, bar, kde dávají korunu z koktejlu na lidi s Alzheimerovou chorobou, bowling, kde dávají z každé hodiny korunu na školu pro postižené děti atd.
Formu jak pomoci si najde každý dle svých možností.
Zrovna nedávno mne dojal email studentky Karlovy univerzity, která mi napsala, že bude mít v červnu narozeniny a chtěla by místo dárků pro sebe s kamarády ušít nebo koupit nějakého plyšového mazlíka pro děti do domova. U takových emailů si říkám, že to s námi v tom Česku ještě není tak špatné. Jsem přesvědčená, že touhu pomoci má zakotvenou každý z nás, jen potřebuje napovědět, nasměrovat jakou formou a musí být ztotožněn s osobou, která to zastřešuje, vážit si jí a věřit.
2/ Na webových stránkách občanského sdružení Dobré místo pro život je uvedeno, že bude hledat jednotlivým organizacím patrony, kteří by se věnovali pouze jim. Má občanské sdružení Dobré místo pro život cílovou skupinu, které se věnuje přednostně?
Sdružení, které má patrony, je na tom vždycky lépe, protože má někoho blízkého, kdo se věnuje jenom jim, jak jsem uvedla výše. Je pravda, že nejvíce se obracejí sponzoři na mne a já se snažím být spravedlivá. Musím ale říci, že to není o natažené ruce. Ráda podporuji ty organizace a klienty, kteří sami vyvíjejí aktivitu, chci je posouvat dál, pomáhat jim v jejich aktivním přístupu k životu a nelíbí se mi, když někdo čeká, že za něj všechno udělá někdo jiný. Organizace Dobrého místa, které jsou vidět nejvíce, jsou také nejvíce aktivní, sami chodí s nápady a já jim jen pomáhám je realizovat…netrestám je za jejich aktivitu tím, že bych jim řekla, teď se Vám věnuji moc, teď to nejde. Zároveň, když někdo nabídne finanční pomoc, přemýšlím, kdo dlouho nic nedostal nebo kde je teď něco akutního. Vždy to spojím s něčím konkrétním tak, aby mým účtem peníze jen prošly (případě, že něco za peníze pořídím) nebo je přímo propojím s dárci.
Také musím podotknout, že poctivě čtu výroční zprávy organizací a sleduju celkový rozpočet v poměru se mzdami zaměstnanců a počtem klientů a také trvám na naplňování stanov, základního poslaní. Má-li někdo ve stanovách, že základním posláním je začleňovat mentálně postižené do společnosti a z padesáti klientů má práci jeden, není to v pořádku. Nezajímá mne pak, že pro klienty pořádají kroužky výtvarky, keramiky, výlety apod. Je to sice hezké, ale v první řadě je pro mě to začlenění.
Také rozlišuji mezi sdruženími, které má klienty trvale v péči a mezi sdruženími, které jen poskytují nějakou službu někomu, kdo rodinu má. V dětském domově v Olomouci je 48 dětí. Mají vlastní školní jídelnu. Když se zdraží obědy mé dceři ve škole, tak mi to škola ohlásí a já zaplatím třeba o stokorunu víc, ale stát normativ upraví plošně a nikdo neřeší, že to dětskému domovu udělá třeba půl milionu ročně, protože děti v domovech snídají, svačí, obědvají, svačí a večeří. Stejně tak nikdo neřeší, že jich každý rok třeba pět potřebuje brýle, šest rovnátka apod..
3/ Dobré místo pro život by uvítali i občané a organizace jiných regionů, např. Prahy. Plánujete rozšířit činnost Vašeho sdružení i do dalších regionů?
Velmi mne potěšila zpráva z města Benešov u Prahy. Pan ředitel tamní nemocnice se na mne obrátil, že moji aktivitu dlouhodobě sledují a že se jim tato forma líbí a chtěli by takhle působit pozitivně ve své regionu. Ozvalo se kdysi i město Lipník nad Bečvou a Karolinka. Tak uvidíme…ona to není žádná procházka růžovým sadem…připomínám, že je to všechno o dobrovolnické činnosti bez kanceláře, telefonů, aut, mezd a zaměstnanců, všichni musejí pomáhat zdarma a ve svém čase.
4/ Vánoční stánek Dobrého místa pro život v Olomouci měl velký ohlas. Plánujete uspořádat podobnou charitativní akci i jinde, např. v Praze?
Abych Vám pravdu řekla, na to vůbec nemám kapacitu. A Dobré místo je o tom, že se všichni známe, pocházíme z jednoho města a chceme konat dobro v našem městě, tak aby bylo dobrým místem pro život. Ráda pomohu, nasměruji, poradím, jak na to v jiných městech, ale musí tam být místní obětavec, který začne od nuly. Já si budovala zázemí a důvěru od roku 2006 postupně.
5/ Pokud by chtěl někdo darem podpořit činnost Dobrého místa pro život, jak má postupovat?
Určitě se ozvat přímo mně, nebo pokud už ví, že chce věnovat konkrétně někomu tak patronům a vymyslet formu. Pokud půjde o finance, vždy budu hledat takovou cestu, aby dárce potěšila, vrátila mu jeho energii a měl radost z něčeho konkrétního.
Děkuji za rozhovor.
Dobré místo, jak říká předsedkyně občanského sdružení Dobré místo pro život paní Věra Novotná, nemusí být jen v Olomouci, ale může být v každém městě, kde se lidé znají a kde chtějí konat dobro, aby bylo dobrým místem pro život. Více informací o Dobrém místě pro život o jeho činnostech se můžete dozvědět na webových stránkách
http://www.dobremistoprozivot.cz/.
Autorka: Evžena Janovská