Den rodiny

Rodina je základ společenství, rodina je také místo potřebné pro správný vývoj dětí, rodina je místo, kam se člověk rád vrací. O rodinu je třeba pečovat. Ne náhodou je ustanoven Mezinárodní den rodiny, který připadá na 15. května. Den rodiny jsme oslavili i v naší republice, konkrétně v sobotu 19. května v Havlíčkových sadech v Praze. Organizátorem akce byla nezisková organizace Women for Women, založená manžely Pavlem a Ivanou Tykačovými. Organizace pomáhá matkám samoživitelkám a sociálně slabým rodinám.
 

Obědy pro děti a další způsoby pomoci rodinám
Organizace Women for Women je známá zejména tím, že platí školní obědy dětem matek samoživitelek.  Podle mého názoru by sociální dávky měly pokrýt i výdaje na školní obědy pro děti, které chodí do základní školy.  Oběd ve škole není žádný luxus. Neobědvat ve škole ochuzuje dítě nejen o potřebné teplé, nutričně vyvážené jídlo. Rovněž ho sociálně vylučuje. Není třeba dodávat, že ho tato negativní zkušenost neblaze poznamená. Jedna z pracovnic organizace Women for Women mě však vyvedla z omylu. „Sociální dávky na toto nepamatují, a proto mnohým matkám, které je pobírají, nezbývají peníze na školní obědy pro jejich dětí. A to i přesto, že se svými penězi dobře hospodaří a neutrácejí je například za cigarety a za alkohol.“
Zajímalo mě, zda Women for Women platí školní obědy pouze dětem, jejichž matky jsou samoživitelky. „Women for Women hradí školní obědy nejen dětem matek samoživitelek. Hradí je i dětem, kteří mají oba rodiče. Jejich rodiče jsou buď nezaměstnaní nebo oba pracují, mají však tak nízké příjmy, že si nemohou dovolit zaplatit svým dětem ve škole obědy. Pro děti je důležité, aby obědvaly ve škole nejen z hlediska jejich správné výživy, nýbrž i z hlediska jejich začlenění do kolektivu. Děti, které nemohou obědvat ve škole, protože jejich rodiče nebo jejich matky na to nemají peníze, jsou vyřazeny z kolektivu, jejich spolužáci se na ně dívají s opovržením, jsou pro ně „socky“. To má negativní dopad na jejich psychický i sociální vývoj a následně i na jejich školní prospěch.“
Zajímalo mě, jak celý projekt funguje. „Projekt obědy pro děti je celorepublikový. Do projektu se může zapojit každá základní škola v naší republice. Pokud matky či rodiče nemají finanční prostředky na školní obědy svých dětí a chtějí využít možnost, kterou jim náš projekt nabízí, ať se obrátí na třídní učitele svých dětí. Na školu se mohou obrátit i sociální pracovníci, kteří chtějí využít náš projekt pro děti za sociálně slabých rodin. Ideální je, pokud je daná základní škola zapojená do našeho projektu. Pokud není, nevadí to, pokud však je zapojená do našeho projektu, je to jednodušší. Kritériem možnosti využití našeho projektu je, že dítě musí pocházet ze sociálně slabé rodiny, jehož rodiče či matka nemají peníze na zaplacení školních obědů, přitom se však o dítě starají a zbytečně neutrácejí peníze, například za alkohol. Pokud mají peníze na alkohol, mají je i na školní obědy pro své děti. Pokud dítě vyrůstá například v rodině alkoholiků, řešení situace je v kompetenci jiných orgánů. Naše pomoc je naprosto anonymní, nikdo z žáků školy se nedoví, komu jsme zaplatili ve škole obědy.“
Women for Women pomáhá i jinými způsoby. „Matky samoživitelky to mají velice těžké. Některé dokonce jako oběti domácího násilí utekly od svého partnera agresora pouze s pár taškami s osobními věcmi a dítětem v náručí. Jsou zcela bez prostředků, nemají naprosto nic. Navíc je nezřídka jejich partneři dostali do dluhů. Tyto ženy potřebují mimo jiné i právní pomoc, kterou si však nemohou dovolit zaplatit. My jim jí poskytujeme zdarma. Tyto ženy na dva roky ubytujeme v našem azylovém domě. Během této doby jim pomáháme postavit se na vlastní nohy. Potřebují například i psychoterapii. Dlouhodobě s námi spolupracuje ředitelka Acorusu, Mgr. Zdena Zuzana Bednářová, která je také naší odbornou garantkou.“ Jeden z rozšířených mýtů je, že obětmi domácího násilí se mohou stát pouze slabí jedinci, jiným lidem se to prý stát nemůže. „To je mýtus. Každému se může stát, že se octne v roli oběti domácího násilí. A vůbec se nemusí jednat o slabého jedince. Mnozí lidé to však nedokáží pochopit, nedá se jim ro vysvětlit,“ sdělila mi pracovnice Women for Women.
Zeptala jsem se, zda pomáhají všem ženám, které musely utéci od svých partnerů agresorů. „Pomáháme všem ženám, které se octly v tíživé situaci, kterou nejsou schopné vlastními silami řešit. Podmínkou je, aby s námi aktivně spolupracovaly na řešení své situace. Pomáháme nejen ženám, nýbrž i mužům s dětmi. Nepomáháme však těm, kteří dlouhodobě žijí na sociálních dávkách ani těm, kteří dlouhodobě žijí po různých azylových domech. Tito lidé totiž rezignovali a nedokáží aktivně spolupracovat na řešení své situace. Bez jejich aktivní spolupráce na řešení jejich situace není možné, aby se postavili na vlastní nohy a začali žít běžným životem. Na dva roky jim poskytneme ubytování. Tyto dva roky jsou doba, během níž se musí s naší pomocí postavit na vlastní nohy. Naše pomoc je všestranná, pomáháme jim například tím, že jim náš finanční poradce stanoví finanční plán a učí je, jak ušetřit.“ Když má někdo minimum finančních prostředků a ještě se musí živit dítě, je velice obtížné ušetřit, a navíc je to nesmírně psychicky náročné. Není lepší si vydělat více peněz? „Samozřejmě, že je to lepší,“ odpověděla mi s úsměvem pracovnice Women for Women.
Pro matky samoživitelky je nesmírně těžké najít si práci. Zajímalo mě, zda jim v tom organizace Women for Women pomáhá. „Samozřejmě, že jim v tom pomáháme, práci si však musí najít samy. Naše pomoc spočívá v tom, že jim umožníme bezplatnou účast na našich programech. Tyto programy jsou i pro širokou veřejnost, pro ni však nejsou bezplatné. Náš program The Bridge je určen matkám, které jsou na výchovu svých dětí samy, potřebují získat sebevědomí, naučit se vyjádřit své potřeby a stanovit si dosažitelné cíle.  Jak prodat své schopnosti, znalosti a dovednosti, jak se uplatnit na trhu práce a další potřebné věci učí nejen matky samoživitelky náš program The Career Bridge. Náš program Vědomé rodičovství pomáhá matkám samoživitelkám i rodičům s výchovou jejich dětí.“ Na závěr jsem se pracovnice Women for Women zeptala na největší radost v jejím pracovním životě. „Jedna z našich bývalých klientek, matka samoživitelka v současné době žije ve Švýcarsku a je majitelkou bio farmy. To je však výjimka. Ostatní naše bývalé klientky, které se postavily na vlastní nohy, dosáhly mnohem skromnějších cílů.“
Více informací o organizaci Women for Women a její činnosti najdete na webových stránkách http://www.women-for-women.cz/ a na www.obedyprodeti.cz.

Udělej dobrý skutek
Zaujal mě stánek s nápisem Dětský čin roku. „Nemusí se jednat o hrdinský skutek, kdy dítě například zachrání svému kamarádovi život. Většina z dětí jsou hrdinové všedních dní. Takový hrdina všedních dní například svědomitě pomáhá svým rodičům. Každý hrdina samozřejmě dostává cenu. Hrdinou se může stát každé dítě, které chodí do základní školy, nebo student osmiletého gymnázia od primy do kvarty, stačí pouze napsat svůj skutečný příběh. Naším cílem je podporovat děti v konání dobrých skutků.“  Více informací o tomto projektu najdete na webových stránkách www.detskycinroku.cz

Šátek s příběhem
Šátek s příběhem je nejen nápis u stánku se šátky a šálami, patřícímu divadlu Gong. Jedná se o způsob pomoci tohoto divadla projektu „Obědy pro děti“. Jakým způsobem pomáhají, mi sdělila jedna z hereček tohoto divadla. „Každý, kdo si u nás koupí šálu nebo šátek, cena je 50,-. Kč, přispěje na dva školní obědy pro jedno dítě. Cena jednoho oběda ve škole je 25,- Kč. Je smutné, že mnohé marky samoživitelky a nemálo rodičů nemají peníze na zaplacení školních obědů pro své děti. Celá částka, utržená za šátky či šály putuje na účet organizace Women for Women, na její projekt „Obědy pro děti“. Všichni, kteří chtějí pomoci a mají doma nějaký šátek nebo šálu, kterou nenosí, ji mohou přinést k nám do divadla Gong v Praze – Vysočanech. Vyslechneme si příběh, který se k jejich šátku či šále váže a vystavíme ho ve foyer našeho divadla a současně ho nabídneme k prodeji. Šátky i šály můžete do našeho divadla přinášet kdykoliv během roku“

Zábava nejen pro děti
Den rodiny byl slavností i zábavou pro všechny členy rodiny. Děti se mohly zúčastnit soutěží, vyrobit si čelenku či jiný šperk, vyrobit si masku, něco hezkého nakreslit, prohlédnout si pojízdný zvěřinec, nebo si například zahrát pexeso, či se na chvíli stát malým vědcem. Nechyběl ani skákací hrad, malování na obličej, pohádky, dokonce přišli dva kouzelníci, Pavel a Matyáš Kožíškovi. Pro dospělé byly připraveny písničky z muzikálů a další vystoupení. Dospělí návštěvníci se mohli těšit i na aerobik, gastronomickou cestu kolem světa, ženy se mohly navíc nechat zdarma nalíčit od kosmetiček a vizážistek společnosti Mary Kay. Nemohla jsem si nechat ujít příležitost nechat se odborně nalíčit a dozvědět se zajímavé a užitečné informace na toto téma. Nechyběly ani stánky s rozličným chutným občerstvením, a dokonce přálo i počasí. Slavnostní Den rodiny se opravdu vydařil

Autorka: Evžena Janovská