Akce zachraň jídlo

Zachraň jídlo je nejen název akce, která se konala v sobotu v 14. září 2013 v rámci kampaně pro pěší zónu na Smetanově nábřeží v Praze 1, s názvem Nábřeží žije, ale také název skupiny nadšenců. Tato skupina začala být mediálně známá po té, kdy 10. září 2013 pohostila zeleninovým kari na Václavském náměstí v Praze 1 tisíc lidí. Více informací o této skupině a její činnosti mi prozradil její zakladatel Tomáš Sýkora.

Veřejnost se o Vaší skupině Zachraň jídlo dozvěděla díky akci Hostina pro tisíc, kterou jste uspořádali 10. září na Václavském náměstí. Co bylo cílem této Vaší akce?

V naší společnosti se hodně plýtvá jídlem, obchody i spotřebitelé vyhazují jídlo, které by se ještě dalo použít. Našim cílem bylo upozornit naši společnost na plýtvání jídlem a také ukázat, že z potravin, které by jinak skončily v popelnici, lze připravit chutný oběd.

Na některých internetových stránkách jsem četla, že jste Hostinu pro tisíc na Václavském náměstí připravili z „prošlých surovin“. Je to tak?

V žádném případě. Všechny potraviny použité v zeleninovém kari, kterým jsme pohostili na Václavském náměstí tisíc lidí, byly zdravotně nezávadné. Důvodem, proč by skončili v popelnici, je špatný estetický vzhled. Zákazníci hodně dbají na vzhled a povadlou zeleninu nebo potraviny, u kterých je poškozený obal, by si nekoupili. Tyto potraviny by zůstaly v regálech obchodů, šly by na odpis a do popelnice a to je přece škoda, zvláště když tyto potraviny mohou posloužit sociálně slabým a znevýhodněným lidem.

S tím naprosto souhlasím. Můžete říci něco o skupině Zachraň jídlo, o jejím vzniku a její činnosti?

Velmi rád. Jsme skupina nadšenců, kterým není lhostejné plýtvání jídlem. V naší společnosti se hodně plýtvá jídlem, nejen obchody, hypermarkety, ale i spotřebitelé plýtvají jídlem, stačí se podívat na to, co všechno končí v odpadkových koších. Chtěli jsme to změnit, proto jsem já a Adam Podhola spolu se skupinou našich přátel založili společnost Zachraň jídlo. Naším cílem je upozornit veřejnost na plýtvání jídlem a také pomoci našim sociálně slabým a znevýhodněným občanům. Chceme ukázat jednotlivcům i institucím, že zodpovědným nakládáním s jídlem nejen ušetří, ale pomohou druhým, získají dobrý pocit a také lepší pověst. Třídíme odpad, proč bychom se neměli zamyslet nad tím, co končí v našich odpadkových koších a proč. Každý z nás může zabránit plýtvání jídlem. Povadlá, „unavená“ zelenina nepatří do odpadkového koše, ale např. do zeleninového rizota. Naše činnost spočívá v přesvědčování vedení supermarketů, aby neprodané potraviny s platnou dobou trvanlivosti, které mají poškozený obal nebo jinak poškozený estetický vzhled, a díky tomu by skončili v popelnici, darovali některé Potravinové bance v ČR, která je zdarma rozděluje organizacím jako je např. Armáda Spásy, Naděje, Nízkoprahová centra, Diakonie, Charita, Klokánek a dalším. Přesvědčujeme také farmáře, aby kvalitní, ale méně vzhledné ovoce a zeleninu, např. příliš malé nebo příliš velké brambory nenechávali na poli, ale darovali je jedné z Potravinových bank. A také pořádáme akce, jako je např. tato, kde upozorňujeme veřejnost na plýtvání jídlem a informujeme ji o důsledcích plýtvání jídlem a dáváme doporučení, jak neplýtvat jídlem. Spolupracujeme nejen s hypermarkety Tesco, Albert, Makro a se společností Fresh bedýnky, ale i s Potravinovou bankou, velice si ceníme spolupráce s předsedkyní Potravinové banky, paní Věrou Doušovou. 

Zmínil jste se o spolupráci s potravinovou bankou. Mnoha lidem tento pojem nic moc neříká, mohl byste stručně pohovořit o potravinové bance?

Potravinová banka se oficiálně jmenuje Česká Federace potravinových bank. Jedná se o občanské sdružení s humanitárním zaměřením, jehož cílem je shromažďovat zdarma potraviny, skladovat je a zdarma je přidělovat charitativním, humanitárním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem. Sídlo České Federace potravinových bank je v Praze, jednotlivé Potravinové banky jsou zatím v Praze, Litoměřicích, Liberci a v Ostravě, v budoucnu mají vzniknout Potravinové banky ve všech krajských městech. Provoz a vybavení skladů Potravinových bank něco stojí. Potřebné peníze získávají Potravinové banky od místních nebo regionálních samospráv, firemními dary, dary od občanů. Potravinovým bankám také pomáhají dobrovolníci, kteří pracují např. ve skladech.

Hovořil jste o plýtvání jídlem mezi spotřebiteli. Co byste jim doporučil, jak neplýtvat jídlem?

Doporučuji kupovat potraviny s rozmyslem, důležité je také správné skladování potravin, dělat průběžnou kontrolu data spotřeby jednotlivých potravin. Nejstarší potraviny mají být nejvíce vpředu. Plýtvání potravinami může být i při servírování jídla, je lépe si dát menší porci jídla a potom si přidat, než si nandat na talíř velkou porci, a tu nedojíst a zbytek nedojedené porce vyhodit. Je třeba nezaměňovat pojmy „datum spotřeby“ a „datum minimální trvanlivosti“. Po uplynutí data spotřeby je potravina zdravotně závadná, je tzv. „prošlá,“ nepoživatelná. Po uplynutí data minimální trvanlivosti je potravina zdravotně nezávadná a poživatelná, přestože se její kvalita může změnit. Jedná se např. o chléb, který ztvrdnul, kvalita se změnila, chléb je tvrdý, ale je zdravotně nezávadný a poživatelný. Z takového chleba je např. vhodná chlebová polévka. Na našich stránkách jsou recepty z podobných potravin. Přivítáme nejen další „proti plýtvací“ recepty i rady, ale také uvítáme mezi námi v naší společnosti Zachraň jídlo další dobrovolníky „záchranáře“ .