4. ročník festivalu Týden komunikace osob se sluchovým postižením - zahájení

Svět ticha je pro mnohé lidi neznámý, sluchové postižení není vidět, přestože počet těchto lidí, žijících v naší republice, je přibližně půl milionu. Kolem sluchového postižení panuje mnoho mýtů. Jedním z nejčastějších mýtů je, že každý kdo neslyší, používá znakový jazyk.

Svět ticha je pro mnohé lidi neznámý, sluchové postižení není vidět, přestože počet těchto lidí, žijících v naší republice, je přibližně půl milionu. Kolem sluchového postižení panuje mnoho mýtů. Jedním z nejčastějších mýtů je, že každý kdo neslyší, používá znakový jazyk. Tyto mýty vycházejí z nepochopení potřeb lidí se sluchovým postižením. Světlo do této problematiky vnáší festival s názvem „Týden komunikace osob se sluchovým postižením“ každoročně pořádaný společností Orbi Pontes. Akce se konají v Praze, Brně, Ostravě a mnoha dalších městech. Cílem festivalu je šířit informace o problematice sluchového postižení i komunikačních prostředcích lidí se sluchovým postižením. Novinkou letošního, již 4. ročníku festivalu, jsou informace o lidech postižených hluchoslepotou. Festival byl zahájen seminářem, který se konal 18. 9 2015 v prostorách Senátu Parlamentu České republiky. Záštitu nad letošním čtvrtým ročníkem převzali: senátorka Daniela Filipiová, ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, ministr kultury Mgr. Daniel Herman, Ministerstvo práce a sociálních věcí, radní magistrátu hlavního města Prahy Ing. Mgr. Irena Ropková. Na semináři vystoupili: prezident ASNEP Mgr. Petr Vysuček, šéfredaktor portálu Helpnet.cz Jaroslav Winter, Dana Ťukalová z Klubu přátel červenobílé hole, předsedkyně správní rady nadačního fondu Prolomené ticho doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D. Moderovala Monika Jindrová, zakladatelka organizace Orbi Pontes.
Znakový český jazyk není český jazyk
Mnozí lidé se domnívají, že český znakový jazyk je stejný jako český jazyk. To však není pravda, jedná se o dva naprosto rozdílné jazyky, jako je např. čeština a angličtina. Český znakový jazyk používají zpravidla lidé, pro které je tento jazyk mateřským jazykem. Jedná se o lidi se ztrátou sluchu před narozením nebo v období před vytvořením řeči. Mnohem početnější skupinu tvoří lidé ohluchlí a těžce nedoslýchaví, kteří přišli či přicházejí o sluch v době, kdy již měli vytvořenou řeč. Pro tyto lidi je optimálním komunikačním prostředkem simultánní přepis mluvené řeči.
Bariéry v životě sluchově postižených lidí
Prezident ASNEP, Mgr. Petr Vysuček hovořil o problémech s inkluzivním vzděláním pro neslyšící. Jako příklad uvedl  případ 13ti letého neslyšícího chlapce, který byl integrován do běžné základní školy. Kvůli svému handicapu se setkal s nepochopením a šikanou, nakonec musel přestoupit do speciální školy pro neslyšící. V současné době máme v naší republice 14 speciálních škol pro neslyšící. „Nemám rád slovo speciální, při tomto slově se vybaví lidem něco horšího“, sdělil prezident ASNEP. Prezident ASNEP vyjádřil politování nad mezerami v komunikaci speciálních pedagogických center a výchovnými poradci na základních školách. Dodal, že tato záležitost se musí řešit na ministerstvu školství.
Dalším problémem je zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých. Tento zákon platí od roku 2008, dosud však nemá prováděcí předpis. Například nejsou upraveny kurzy znakového jazyka pro rodiče. Tlumočení z českého jazyka do českého znakového jazyka i simultánní přepis jsou nezbytné při jednání na úřadech, soudech, u lékaře, v bance, apod. V letošním roce se v Hradci Králové otevřela vyšší odborná škola pro tlumočníky do českého znakového jazyka. Prezident ASNEP, Mgr. Petr Vysuček uvítal tuto skutečnost jako první krok k rozšíření řad tlumočníků do českého znakového jazyka.
Prezident ASNEP se zmínil o dalším žhavém tématu, kterým je titulkování pořadů. Podle jeho názoru by měly být všechny pořady opatřeny titulky, jako je tomu v zahraničí. V současné době má veřejnoprávní televize povinnost opatřit titulky 70 % pořadů. Pro lidi se ztrátou sluchu jsou informace šířené ve zvukové podobě nepřístupné. Proto je pro ně nesmírně důležitá služba skrytých titulků u televizního vysílání. Zvláštní ocenění si zaslouží internetová televize Stream.cz, která opatřuje veškeré vysílání titulky. Další dobrou zprávou je postupné rozšiřování počtu živě titulkovaných pořadů na http://www.zivetitulky.cz.  Česká televize ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni živě titulkuje tyto pořady: Interview ČT24, Ekonomika ČT24, Hydepark, Otázky Václava Moravce, 168 hodin, Sama doma, Události v kultuře i mnoho sportovních přenosů. Diváci si mohou vyvolat skryté titulky na teletextu na kanálu číslo 888.
Komunikační prostředky lidí se sluchovým postižením
Pro lidi se ztrátou sluchu od narození či v období před vytvořením řeči, je komunikačním prostředkem český znakový jazyk, zatímco pro ostatní lidi se sluchovým postižením je optimálním komunikačním prostředkem simultánní přepis mluvené řeči. Tuto službu provozuje díky grantu Nadace Vodafone od podzimu roku 2008 Česká unie neslyšících. Ke dni 18. 9 2015 uskutečnila 3292 simultánních přepisů na akcích nejrůznějšího druhu. Sluchově postižení lidé sledují přepis na notebooku přepisovatele, příp. na plátně, pokud se akce účastní více lidí se sluchovým postižením. Díky systému Polygraf, vyvinutému střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity, může být přepis přenášen i na tablety. Centrum zprostředkování simultánního přepisu ČUN http://www.eprepis.cz, dokáže zajistit simultánní přepis na území celé republiky. Tuto službu je třeba dopředu objednat na prepis@cun.cz. Nelze-li na místě umístit plátno na přepis vedle plátna pro prezentaci, ČUN má k dispozici zařízení Text on Top, které je schopné přenášet prezentaci i přepis současně na jedno plátno. Pro simultánní přepis v terénu může použít soupravu pro chodícího přepisovatele.
Nelze-li zajistit přítomnost přepisovatele na místě události, je třeba zajistit on-line simultánní přepis. Na tuto formu přepisu mluvené řeči se specializuje sociální firma Transkript online (http://www.transkript.cz). V současné době zajišťuje profesionální on-line přepis na 127 místech v celé naší republice, z nich 88 míst tvoří pobočky Era Poštovní spořitelny, 27 pobočky České spořitelny a 12 míst prodejny Vodafone. S velkou pravděpodobností již v říjnu k nim přibude více než 160 značkových a partnerských prodejen společnosti T-Mobile. V říjnu spustí společnost Transkript pilotní provoz on-line přepisu na oddělení ORL v Krajské nemocnici v Pardubicích. Firma vyvinula také aplikaci eScribeDroid, kterou si uživatelé se ztrátou sluchu zdarma stáhnou do tabletu nebo mobilního telefonu. Aplikace umožňuje automatický přepis, tímto způsobem zajišťuje firma Transkript měsíčně více než 400 přepisů pro nekomerční účely. Mezi přepisovateli jsou také dva nevidomí lidé, kteří absolvovali šestiměsíční trénink díky podpoře Evropského sociálního fondu v projektu Profesní přednosti nevidomých.
Další důležitou službou je Hovor pro neslyšící O2 (http://www.o2myslimena.cz/281313-sluzba_hovor_pro_neslysici). Neslyšící uživatel kontaktuje operátora pomocí e-mailu, ICQ, Skype či dalšími způsoby. Operátor vyřídí požadavky neslyšícího v mluvené formě a zašle mu písemně odpověď. Služba je nonstop, její operátoři měsíčně vyřídí přibližně 4000 požadavků. Podobnou službu nabízí neslyšícím, kteří používají český znakový jazyk, Tichý svět o. p. s. Služba spočívá v on-line tlumočení do znakového jazyka, společnost má více než 1000 klientů a ročně tlumočí více než 25 000 situací. Uživatelé se připojují přes Skype nebo přes ooVoo. Od 1. 10 2015 by měla být spuštěna v ostrém provozu webová aplikace Tichá linka (http://www.tichalinka.cz), která bude zprostředkovávat tlumočení i telefonický hovor formou chatu pro lidi se sluchovým postižením, kteří nepoužívají český znakový jazyk.
Někteří lidé se sluchovým postižením používají také odezírání. Odezírání je však velmi namáhavé a není příliš spolehlivé. Odezírání je možné používat ve stručné, nenáročné komunikaci typu „v kuchyni máš připravenou kávu“. Při přednáškách, různých jednáních, na úřadech, na soudech, v bankách, u lékaře, apod., je potřeba přesně rozumět a nemuset si nic domýšlet. V těchto případech není doporučováno používat odezírání. Kromě toho je odezírání psychicky náročné a ne každý má talent naučit se dobře odezírat. Talent není jedinou podmínkou správného odezírání, další podmínkou je dobré osvětlení, mluvčí musí být proti odezírajícímu, musí mluvit pomalu, zřetelně vyslovovat a nesmí být přítomny rušivé vlivy. Mnozí lidé s částečnou ztrátou sluchu používají sluchadla. Sluchadla jsou výbornou pomůckou, pokud však dojde k jejich poškození, nastane problém. Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá na nákup sluchadel pouze jednou za 5 let, přičemž hradí pouze část nákladů za pořízení sluchadel. Opravy nehradí vůbec. Sluchadla nejsou levnou záležitosti, jejich cena se pohybuje kolem 200.000 Kč.
Komunikační prostředky hluchoslepých
V naší republice žije více než 2000 hluchoslepých lidí. Od roku 2001 používají tito lidé bílou hůl s červenými pruhy, která informuje okolí o tom, že nositel trpí ztrátou zraku i sluchu. Nejčastějším jazykem těchto lidí je lormova abeceda, což je použití určitých druhů dotyků do dlaně. Dalším komunikačním prostředkem je taktilní jazyk, který vznikl z českého znakového jazyka. Jeho základem je Braillova abeceda, tento jazyk používá dotyk, propojení prstů. Kromě organizace Klub přátel červenobílé hole pomáhá těmto lidem organizace Záblesk, Dia – sdružení hluchoslepých, Tyfloservis, NORM – společnost pro hluchoslepé.
Kochleární implantát jako cenný pomocník
Kochleární implantát je kompenzační pomůcka, která neléčí hluchotu. Jedná se o elektronickou náhradu, jejíž jedna část je voperována do lebeční kosti a druhá část je zavedena do hlemýždě vnitřního ucha. Kochleární implantát je na celý život. V současné době je v naší republice více než 900 uživatelů kochleárního implantátu, od roku 2014 existují bilaterární implantace.  O vhodnosti kandidáta rozhoduje tým specialistů z implantačních center. Po voperování implantátu následuje individuální nastavení a dlouhodobá rehabilitace, jejímž cílem je naučit se rozlišovat zvukové vjemy. Existují tři implantační systémy, NUCLEUS, MEDEL a od roku 2015 Advanced Bionics. Vnitřní část implantátu, operaci, nastavení i rehabilitaci sice hradí zdravotní pojišťovna, nehradí však baterie, náhradní díly, kromě zvukového procesoru, který hradí jednou za 10 let. Nehradí však celou částku, hradí pouze 75 %. Zbylých 25 %, což činí zhruba 60. 000 Kč, musí uhradit uživatel. Neopravitelnou poruchu neuhradí dříve než jednou za 10 let. Jedná se o vysoké finanční částky, které nemá každý uživatel kochleárního implantátu k dispozici. Těmto uživatelům pomáhá získat potřebné finanční prostředky nadační fond Prolomené ticho. V zahraničí je situace zcela jiná, zdravotní pojišťovny hradí 100 % finanční částku za operaci, nastavení, rehabilitaci, vnitřní i vnější část implantátu, opravy, náhradní díly, baterie, výměnu zvukového procesoru. Doufejme, že brzy bude stejná situace i v naší republice.
Autorka: Evžena Janovská